Hlavní

Ladislav Fuks

06.09.2023| Otakar Chaloupka

Tajemství Ladislava Fukse

Na 24. září připadá sto let od narození Ladislava Fukse. Spisovatele, velkého umělce druhé poloviny minulého století, připomínáme článkem Otakara Chaloupky, který napsal více než před deseti lety a zůstal dosud nepublikován a uložen v archivu Festivalu spisovatelů Praha.

celý článek


Básně

12.09.2023 | redakce

Břetislav Uhlář - poetické opusy

Břetislav Uhlář

  

Narodil se v Ostravě,  na pražské DAMU ukončil  studium teorie dramatických žánrů a umělecké kritiky. Vedl kulturní rubriku Moravskoslezského deníku. Pro Českou televizi napsal řadu scénářů, z nichž dokumentární snímek o zvonaři Josefu Tkadlecovi  z Halenkova získal první cenu v novinářské soutěži Crystal. Ve stejné soutěži  obdržel  třetí cenu  za rozhovor s režisérem Vojtěchem Jasným. Debutoval sbírkou Něžnosti (2002) společně  s Janou Hochmannovou - Dejmkovou.  Následovala samostatná  básnická sbírka V bazénu polibků, Píseň nedočkavého a do třetice Laskání v hodině vlků (2005), které ilustroval fotografiemi ženských aktů Petr Pavliňák. S prozaikem Miroslavem Sehnalem vydali prozaicko-poetické opusy, které ilustrovali Adolf Born, Dana Hrudníková a JIří Neuwirt. Dvě  sbírky vyšly také v Polsku v překladu bohemisty Jana Stachowskeho a  polského básníka  Krzysztofa Lisowskeho a byly skvěle přijaty. Polská recenzentka Izabela  Mikrut napsala…  autor  má dar fabulace, úžasné hravosti a lyriky, kterou kombinuje s realitou všedního dne...". Knížka Hodinu pod drnem vyšla v Egyptě.

 

Pábitel not
(Zdeňku Dejmkovi)

Maloval smyčcem
na struny
života

obrovská plátna
expresivní kompozice
tónů

často baladicky laděné
hry s láskou
nekonečné meditace

Šarmantní kouzelník
pábitel not

Siluety dívčích postav
v létě

Úžas Vivaldiho
a bolestné Janáčkovo téma

v jediném
koncertu

Vítězství duše
Housle se poklonily
v pokoře Mistrům...

 


Smutnění

Jak rád bych
Mamince dnes
řekl
Po čase umyl
jsem nádobí
Coby malý kluk
chtěl jsem být
Mimem Fialkou
anebo chemikem
a získat Nobelovu cenu
Ale též velkým rejžou
Bergmanem na filmovém
place
V dospělosti však zjistil jsem
že je to nevděčná
práce
zvládat nesnesitelný
filmový štáb
není vůbec legrace

Stal jsem se pisálkem
Možná i trochu básníkem
Mám stálou fanynku
Krásnou paní
Je po dvou infarktech
ráno v autobuse
mi spiklenecky špitla
Ta vaše erotika
ve verších moc ladí
Já zčervenal
jako malý kluk
a to mi bude šedesát
Nikomu ani muk
V posledních týdnech
svou hodnou vílu
nevídám
Mám strach
Zůstanu sám?

 
Lež poslankyně

Za trochu krásy
nechci už být poslankyní

Za pevná prsa
i mzdu bych Ti dala
abys je hýčkal
a já nezůstala
sama
Za hezčí nohy
hladkou pleť
tmavší vlasy

Mohla bych k Tobě
kdykoliv si lehnout

Ale bojím...

celý článek


Recenze

Zdenka Barcalová: Jak jsem se kypřila aneb Říkali mi vichřice

23.09.2023| Vilém Kubáč

Strastiplný životní příběh cesty na Kypr a zase zpátky

Autobiografická próza Jak jsem se kypřila aneb Říkali mi vichřice (2021) zobrazuje osudy ženy, která se provdala na Kypr v době pohnutých politických událostí. I přes méně záživné detaily z osobního života kniha představuje silný příběh života po boku násilnického manžela.

celý článek

Zdenka Barcalová: Jak jsem se kypřila aneb Říkali mi vichřiceNeutečeš.


Aktuální

  • 01.04.2023 | Josef Brož

    Kunderova Střední Evropa v nových kleštích

      Dlouhou dobu se zdálo, že Střední Evropa je mrtvá. Nyní to vypadá, že přichází znovu k sobě, křehká, znovuzrozená, pouze má po porodu jakýsi nový háv.   Ne, nemůže za to pouze Milan Kundera, který o ní kdysi psal. Tato Evropa, oblečená do sytých barev: modré a žluté, zdá se nyní ovládat ducha i mysl, i mnohé patricijské domy.   Evropa celá se po tomto porodu ocitla sama v nových kleštích.   

  • 23.01.2023 | redakce

    Šostakovičova hudba jako lék proti hukotu času

    Hukot času anglického spisovatele Julian Barnese je fiktivním životopisem skladatele Dimitrije Šostakoviče, který prožil prakticky celý život v sovětském Rusku. Režisérka Viktorie Vášová a dramaturg Matěj Samec se shodnou na tom, že Šostakovičův příběh může v dnešním světě rezonovat daleko víc než dřív. Téma hrdinství vs. zbabělost, jejich odstínů, stejně tak i svobody a jejího hledání ve světě, který je z podstaty nesvobodný, promlouvají v každé době. I když by se nabízelo vyzdvihnout v Barnesově knize historicko-politické dění, tvůrci inscenace se rozhodli zabývat Šostakovičovým vnitřním světem a jeho myšlenkami. Důležitou roli hraje v inscenaci výtvarná stránka, jejíž autorkou je Anna Gumboldt (uskupení PYL), a hudba, kterou pro inscenaci složil Jakub Rataj. Živě bude v inscenaci na violoncello hrát Štěpán Drtina, člen Orchestru Národního divadla.  Premiéra a zároveň první premiéra tohoto roku je naplánována na neděli 29. ledna v divadle Meet Factory.

  • 22.01.2023

    Cena o zlatý rukopis

    Golden Draft Awards je celosvětová soutěž kreativního psaní se sídlem v New Yorku. Přihlásit se do ní mohou scénáristé a autoři příběhů, kteří chtějí získat uznání za svou tvůrčí práci. Všichni účastníci obdrží ZDARMA ZPĚTNOU VAZBU ve formě hodnocení, které jim pomůže vidět slabé i silné stránky jejich děl a způsob posuzování.  Zúčastnit se můžete v kategoriích: krátký, celovečerní a televizní pilotní scénář, povídka a flash fikce. Přihlášky jsou přijímány každý měsíc k prvnímu dni v měsíci, hodnoceny do 25. dne, a výsledky budou oznámeny do 30. dne v měsíci! Bližší informace najdete na: www.GoldenDraftAwards.com  info@GoldenDraftAwards.com          

  • 22.12.2022 | Lubomír Machala

    Bajaja-Wlastenec český, vlastně moravský čili valašský

      V květnu tohoto roku jsem plánoval, podobně jako před deseti lety, poblahopřát na Literární.cz Antonínu Bajajovi k narozeninám, tentokrát osmdesátým. Nakonec jsem svůj záměr kvůli nějakým „naléhavostem“ (příznačně už zapomenutým) neuskutečnil, za což jsem se jubilantovi při telefonické gratulaci omluvil. Antonínova reakce byla, jak odpovídalo jeho naturelu, velkorysá a vstřícná, ale při našem rozhovoru bylo znát, že dlouhá a vážná nemoc mu ubírá na síle i optimismu. Vůbec mne však nenapadlo, že řádky věnované tomuto mimořádnému prozaikovi, publicistovi, ale i básníkovi stejně budu ještě v tomto roce psát a že podnět k tomu bude ultimativní a smuteční. 

  • 22.11.2022

    Bolest Cruji Šalevové

    V minulých dnech vyšel román úspěšné izraelské spisovatelky Cruji Šalevové s  názvem Bolest (2022) v překladu Lenky Bukovské. Autorka patří mezi nejpřekládanější izraelské literátky současné doby a je také držitelkou mnoha ocenění. V roce 2004 byla zraněna při bombovém útoku a svou zkušenost promítla právě do této knihy. Jedná se o knihu se silným a poutavým příběhem o dvou velkých láskách, které si vzájemně stojí v cestě a o boji mezi touhou oživit minulost a závazkem vůči živé přítomnosti. Cruja Šalevová si klade otázku, zda pravá podstata lásky spočívá v oddanosti nebo ve svobodě a zda a jak necháváme společnost a politiku, aby řídila náš soukromý život. Svým nezaměnitelným způsobem dokáže Šalevová tyto zásadní otázky přetavit v živou a strhující zápletku. Kniha je počinem Nakladatelství Práh. Cruja Šalevová se narodila v roce 1959 v kibucu Kinneret. Vyrůstala v literárním prostředí. Její otec Mordechaj Šalev patřil k významným osobnostem literární kritiky, a její bratranec také patřil k významným izraelským spisovatelům. Sama velkou část svého tvůrčího období prožila v nakladatelství Kešet.  

  • 18.11.2022

    Poetický večer s Ukrajinským žurnálem

    Café Fra v Praze zve na uvedení speciálního dvojčísla časopisu Ukrajinský žurnál v úterý 22. listopadu v 19:30 hod. Večer moderuje Vratislav Kadlec. Setkáte se s Marií Iljašenko, básnířkou s ukrajinskými kořeny, žijící v České republice, a Lenkou Víchovou, redaktorkou časopisu. „Poezie a válka že nejdou dohromady? Poezie je jedním z prostředků, které lidem v těžkých chvílích pomáhají neupadnout do beznaděje,“je stěžejní myšlenkou autorů připravovaného literárního večera. Nové číslo časopisu přináší nejsilnější hlasy z literární Ukrajiny, na příklad Jaryny Černohuz nebo Serhije Žadana. Do čísla je také zařazena kolektivní práce Slovník války, napsaná na popud Ostapa Slyvynského, odkazující k obdobnému slovníku polského nositele Nobelovy ceny Czeslawa Milosze, s úmyslem dát slovo lidem, kteří básně nikdy nepsali a vytvořit tak společný záznam válečných strastí.