Hlavní

George Saunders, Literary Hub

05.05.2023| redakce

Plavat v rybníku v dešti George Saunderse

„Ve světě plném lidí, kteří zdá se vědí všechno, vášnivě, na základě nedostatečných (často neobjektivních) informací, kde je jistota často zaměňována s mocí - jaká úleva být ve společnosti někoho, kdo je natolik sebejistý, že dokáže zůstat nejistý (tedy věčně zvídavý).“

celý článek


Básně

05.04.2023

Gary Snyder - Tenhle okamžik

z právě vydané sbíky v nakladatelství Maťa, přeložil Luboš Snížek

  

Významný představitel poezie druhé poloviny 20. století, orientalista, ekolog a vyznavač takzvaného východního způsobu myšlení se narodil jako Gary Sherman Snyder roku 1930 v San Francisku. Přestože své dětství strávil v lesích, později se často ocital uprostřed centra dění. Byl kupříkladu přímým účastníkem pověstného předčítání poezie v sanfranciské Gallery Six, kde své Kvílení prvně deklamoval Allen Ginsberg. Víno z bezedného džbánu tu upíjel i budoucí kronikář beat generation Jack Kerouac, který o svém přátelství s Garym napsal Dharmové tuláky.

 

Jak poznávat ptáky

  

Na jakém místě jsi

Jaké je roční období

  

Jak a kde se pohybují, na louce, v křoví, v lese,

                  na skalách, v rákosí, bývají

                  sami nebo v hejnu či ve skupinkách?

   

Velikost, rychlost, druhy letu

  

Zvláštnosti. Kmitání ocasem, třepotání křídly, poskakování –

Vidíš, co jedí?

  

Co jejich hlas a zpěv?

  

A konečně, podaří-li se, uvidíš jejich zbarvení,

detaily opeření – čáry, tečky, proužky,

  

které ti řeknou, co potřebuješ ke zjištění jména,

ale

 

to už toho ptáka dávno znáš.

 

  

Proč Kalifornie nikdy nebude jako Toskánsko

 

Kdysi dávno musely být v Toskánsku a Umbrii 

velké duby a borovice, zeravy,

                  možná planika.

Pár staletí potom, co lesy zmizely, začali stavět z cihel a kamení.

 

Cihlové a kamenné zemědělské usedlosti, pevné, ohnivzdorné,

ocelové okenice a dveře.

 

Ale farmaření se změnilo.

V roce 1970 bylo různě po zemi na prodej

60 000 prázdných, pevných, ohnivzdorných 

italských statků.

Šedesát tisíc zámožných cizinců,

kteří by je opravili,

naučili se vařit a napsali knihu.

  

Ale v Kalifornii jsou všechny domy dřevěné –

cesty prosekané, stoky vykopané, potrubí pod zemí –

stovky tisíc, z dřevotřísky, sádrokartonu, sádrové omítky –.

 

Ode dneška za 200 let tu nebudou – shoří nebo shnijí.

 

Žádné pěkné pevné druhotné domy

pro za tisíc let bohaté

melanéské nebo eskymácké umělce a spisovatele tady

 

–  dub a borovice se brzy vrátí.

 

 

Mladý David ve Florencii, než zabije

  

Michelangelův David není bojovník,

není ani moc chytrý – ale je to kliďas.

Váhu na pravé noze, oči upřené vlevo, 

nakrčené obočí, počítá, odhaduje,

                                                      popisek říká, že Goliáš už padl.

   

Levá ruka zvednutá k levému rameni a k pouzdru s kamenem

pravá ruka volně po boku

drží konce

celý článek


Recenze

Florian Illies, Cultura

07.05.2023| Milan Pavlovič

Florian Illies: 1913

Úspěch knihy 1913. Léto jednoho století stál v počátcích vlny beletrizovaných řezů do světa moderny. Jejího autora Floriana Illiese pak vedl k tomu, že napsal druhý díl téhož – ve fragmentech řazených od ledna do prosince roku 1913 rozšiřuje, doplňuje, opakuje, přeskupuje a přepisuje události, které se pojí s uměleckým kvasem i s napětím těsně před vypuknutím světové války.

celý článek

Kratochvilovi Škrtiči: Vzpoura ve fantazii a míjení se s uzavřenostíRichard Erml


Aktuální

  • 01.04.2023 | Josef Brož

    Kunderova Střední Evropa v nových kleštích

      Dlouhou dobu se zdálo, že Střední Evropa je mrtvá. Nyní to vypadá, že přichází znovu k sobě, křehká, znovuzrozená, pouze má po porodu jakýsi nový háv.   Ne, nemůže za to pouze Milan Kundera, který o ní kdysi psal. Tato Evropa, oblečená do sytých barev: modré a žluté, zdá se nyní ovládat ducha i mysl, i mnohé patricijské domy.   Evropa celá se po tomto porodu ocitla sama v nových kleštích.   

  • 23.01.2023 | redakce

    Šostakovičova hudba jako lék proti hukotu času

    Hukot času anglického spisovatele Julian Barnese je fiktivním životopisem skladatele Dimitrije Šostakoviče, který prožil prakticky celý život v sovětském Rusku. Režisérka Viktorie Vášová a dramaturg Matěj Samec se shodnou na tom, že Šostakovičův příběh může v dnešním světě rezonovat daleko víc než dřív. Téma hrdinství vs. zbabělost, jejich odstínů, stejně tak i svobody a jejího hledání ve světě, který je z podstaty nesvobodný, promlouvají v každé době. I když by se nabízelo vyzdvihnout v Barnesově knize historicko-politické dění, tvůrci inscenace se rozhodli zabývat Šostakovičovým vnitřním světem a jeho myšlenkami. Důležitou roli hraje v inscenaci výtvarná stránka, jejíž autorkou je Anna Gumboldt (uskupení PYL), a hudba, kterou pro inscenaci složil Jakub Rataj. Živě bude v inscenaci na violoncello hrát Štěpán Drtina, člen Orchestru Národního divadla.  Premiéra a zároveň první premiéra tohoto roku je naplánována na neděli 29. ledna v divadle Meet Factory.

  • 22.01.2023

    Cena o zlatý rukopis

    Golden Draft Awards je celosvětová soutěž kreativního psaní se sídlem v New Yorku. Přihlásit se do ní mohou scénáristé a autoři příběhů, kteří chtějí získat uznání za svou tvůrčí práci. Všichni účastníci obdrží ZDARMA ZPĚTNOU VAZBU ve formě hodnocení, které jim pomůže vidět slabé i silné stránky jejich děl a způsob posuzování.  Zúčastnit se můžete v kategoriích: krátký, celovečerní a televizní pilotní scénář, povídka a flash fikce. Přihlášky jsou přijímány každý měsíc k prvnímu dni v měsíci, hodnoceny do 25. dne, a výsledky budou oznámeny do 30. dne v měsíci! Bližší informace najdete na: www.GoldenDraftAwards.com  info@GoldenDraftAwards.com          

  • 22.12.2022 | Lubomír Machala

    Bajaja-Wlastenec český, vlastně moravský čili valašský

      V květnu tohoto roku jsem plánoval, podobně jako před deseti lety, poblahopřát na Literární.cz Antonínu Bajajovi k narozeninám, tentokrát osmdesátým. Nakonec jsem svůj záměr kvůli nějakým „naléhavostem“ (příznačně už zapomenutým) neuskutečnil, za což jsem se jubilantovi při telefonické gratulaci omluvil. Antonínova reakce byla, jak odpovídalo jeho naturelu, velkorysá a vstřícná, ale při našem rozhovoru bylo znát, že dlouhá a vážná nemoc mu ubírá na síle i optimismu. Vůbec mne však nenapadlo, že řádky věnované tomuto mimořádnému prozaikovi, publicistovi, ale i básníkovi stejně budu ještě v tomto roce psát a že podnět k tomu bude ultimativní a smuteční. 

  • 22.11.2022

    Bolest Cruji Šalevové

    V minulých dnech vyšel román úspěšné izraelské spisovatelky Cruji Šalevové s  názvem Bolest (2022) v překladu Lenky Bukovské. Autorka patří mezi nejpřekládanější izraelské literátky současné doby a je také držitelkou mnoha ocenění. V roce 2004 byla zraněna při bombovém útoku a svou zkušenost promítla právě do této knihy. Jedná se o knihu se silným a poutavým příběhem o dvou velkých láskách, které si vzájemně stojí v cestě a o boji mezi touhou oživit minulost a závazkem vůči živé přítomnosti. Cruja Šalevová si klade otázku, zda pravá podstata lásky spočívá v oddanosti nebo ve svobodě a zda a jak necháváme společnost a politiku, aby řídila náš soukromý život. Svým nezaměnitelným způsobem dokáže Šalevová tyto zásadní otázky přetavit v živou a strhující zápletku. Kniha je počinem Nakladatelství Práh. Cruja Šalevová se narodila v roce 1959 v kibucu Kinneret. Vyrůstala v literárním prostředí. Její otec Mordechaj Šalev patřil k významným osobnostem literární kritiky, a její bratranec také patřil k významným izraelským spisovatelům. Sama velkou část svého tvůrčího období prožila v nakladatelství Kešet.  

  • 18.11.2022

    Poetický večer s Ukrajinským žurnálem

    Café Fra v Praze zve na uvedení speciálního dvojčísla časopisu Ukrajinský žurnál v úterý 22. listopadu v 19:30 hod. Večer moderuje Vratislav Kadlec. Setkáte se s Marií Iljašenko, básnířkou s ukrajinskými kořeny, žijící v České republice, a Lenkou Víchovou, redaktorkou časopisu. „Poezie a válka že nejdou dohromady? Poezie je jedním z prostředků, které lidem v těžkých chvílích pomáhají neupadnout do beznaděje,“je stěžejní myšlenkou autorů připravovaného literárního večera. Nové číslo časopisu přináší nejsilnější hlasy z literární Ukrajiny, na příklad Jaryny Černohuz nebo Serhije Žadana. Do čísla je také zařazena kolektivní práce Slovník války, napsaná na popud Ostapa Slyvynského, odkazující k obdobnému slovníku polského nositele Nobelovy ceny Czeslawa Milosze, s úmyslem dát slovo lidem, kteří básně nikdy nepsali a vytvořit tak společný záznam válečných strastí.