Hlavní


Básně

23.01.2023 | redakce

Z nových básní Ewalda Murrera

 

Ewald MurrerByl zahradníkem na Pražském Hradě, kde se mimo jiné setkal s mnoha jinými zahradníky, s čalouníky, hasiči, sklenáři, instalatéry, zametači, šoféry, truhláři a dalším lidem v různé intenzitě pracujícím, dále s několika prezidenty, jedním králem, jedním diktátorem, duchem císaře Ferdinanda I. a kocourem Vendelínem, čestným myšilovem palácových půd. Později se snažil živit všelijakou prací, která ho většinou nebavila, nejraději totiž píše básně. Vydal básnické knihy Zápisník pana Pinkeho (1990, 1993, 2018), Mlha za zdí (1992), Vyznamenání za prohranou válku (1992), Situace (1995), Sny na konci noci (1996), Nouzové zastavení času (2007), Tma se mne dotýkala (2018), Noční četba (2019 – kniha byla v roce 2020 oceněna cenou Magnesia Litera za poezii), Tajný sběrač levandule (2020), Zprávy tajnou řečí (2021), Hlasy ryb (2021), (2021), Čtení z ohně (2021), Traumonium (2022), Vyprávění za zpěvu ptáků (2022) a Nemocný měsíc (2022). Když nepíše básně, dívá se z okna nebo se prochází v zahradách.

 

 

ARCHAICKÝ KLAPOT PSACÍHO STROJE

(Z dosud nevydaných sbírek)

  

ŠEŘÍ SE

  

Šeří se, všichni už zamkli skříňky,

džin vrátil se do láhve.

Odlétli z polí ptáci,

ryby skryly se do bahna.

Je hodina, kdy se v řece voda obrací,

a teče na opačnou stranu.

Smrt má hlad.

  

Sousedé už jsou doma,

jak by ne, za chvíli přijde počítání.

Hromada už je navršena.

Za chvíli budou čtvrtit sele,

obecní pacholci už nesli pilu.

Všechny okenice už jsou zavřené.

  

(Do domu vešel stín)

  

  

HEZKÝ DEN

  

Na hlavách palem blýskaly se hřebeny,

Bůh česal své panenky.

Tolik to tahá, přestaň už,

už budu hodná, vypiji všechen čaj

z vlasatých skořápek kokosů.

  

Svítá ve slámovém domku,

v němž mrtví zase jsou živi.

Červánky září z otevřených kamen,

z vodovodu kapou něžné obláčky.

  

Dnes bude hezký den,

s klapavými mlýnky,

s udivenýma očima ptáků.

  

(Petrolejová můra)

 

 

PŘEDTÍM

  

Dokud jsi nepřišla, nevěděl jsem, co je baldachýn,

a proč je pod ním stín,

neznal jsem chvíle, kdy tma vstoupí do světla

jako do koupele.

  

Neznal jsem mlhu, jež stoupá z čajového šálku,

nikdy jsem neviděl miniaturní obláčky nad krajinou stolu,

dokud jsi nepřišla.

  

Nehladil jsem rukou bílou zeď,

a ta neměkla, nevrněla dosud,

než přivedl tě ke mně osud.

  

Dobře byl jsem ukryt,

dokud jsi mě nenašla.

 

(Petrolejová můra)

  

  

DOPISY

  

List...

celý článek


Recenze

1945

20.01.2023| Jan Musil

Tak nějak mohl onen rozkaz znít

Miloš Doležal ve své nejnovější próze 1945: léto běsů: dokumentární povídky z jara, léta a podzimu 1945 vykresluje poválečné období ve východní polovině dnešní České republiky jako strašlivý spektákl, v němž se z lidí stávaly zrůdy bez ohledu na národnost. Jeho morálně vyhraněné líčení prosté přílišné schematizace může sloužit textům žánru beletrizované historie za příklad.

celý článek

1945PtáčeOndřej Hübl


Aktuální

  • 23.01.2023 | redakce

    Šostakovičova hudba jako lék proti hukotu času

    Hukot času anglického spisovatele Julian Barnese je fiktivním životopisem skladatele Dimitrije Šostakoviče, který prožil prakticky celý život v sovětském Rusku. Režisérka Viktorie Vášová a dramaturg Matěj Samec se shodnou na tom, že Šostakovičův příběh může v dnešním světě rezonovat daleko víc než dřív. Téma hrdinství vs. zbabělost, jejich odstínů, stejně tak i svobody a jejího hledání ve světě, který je z podstaty nesvobodný, promlouvají v každé době. I když by se nabízelo vyzdvihnout v Barnesově knize historicko-politické dění, tvůrci inscenace se rozhodli zabývat Šostakovičovým vnitřním světem a jeho myšlenkami. Důležitou roli hraje v inscenaci výtvarná stránka, jejíž autorkou je Anna Gumboldt (uskupení PYL), a hudba, kterou pro inscenaci složil Jakub Rataj. Živě bude v inscenaci na violoncello hrát Štěpán Drtina, člen Orchestru Národního divadla.  Premiéra a zároveň první premiéra tohoto roku je naplánována na neděli 29. ledna v divadle Meet Factory.

  • 22.01.2023

    Cena o zlatý rukopis

    Golden Draft Awards je celosvětová soutěž kreativního psaní se sídlem v New Yorku. Přihlásit se do ní mohou scénáristé a autoři příběhů, kteří chtějí získat uznání za svou tvůrčí práci. Všichni účastníci obdrží ZDARMA ZPĚTNOU VAZBU ve formě hodnocení, které jim pomůže vidět slabé i silné stránky jejich děl a způsob posuzování.  Zúčastnit se můžete v kategoriích: krátký, celovečerní a televizní pilotní scénář, povídka a flash fikce. Přihlášky jsou přijímány každý měsíc k prvnímu dni v měsíci, hodnoceny do 25. dne, a výsledky budou oznámeny do 30. dne v měsíci! Bližší informace najdete na: www.GoldenDraftAwards.com  info@GoldenDraftAwards.com          

  • 22.12.2022 | Lubomír Machala

    Bajaja-Wlastenec český, vlastně moravský čili valašský

      V květnu tohoto roku jsem plánoval, podobně jako před deseti lety, poblahopřát na Literární.cz Antonínu Bajajovi k narozeninám, tentokrát osmdesátým. Nakonec jsem svůj záměr kvůli nějakým „naléhavostem“ (příznačně už zapomenutým) neuskutečnil, za což jsem se jubilantovi při telefonické gratulaci omluvil. Antonínova reakce byla, jak odpovídalo jeho naturelu, velkorysá a vstřícná, ale při našem rozhovoru bylo znát, že dlouhá a vážná nemoc mu ubírá na síle i optimismu. Vůbec mne však nenapadlo, že řádky věnované tomuto mimořádnému prozaikovi, publicistovi, ale i básníkovi stejně budu ještě v tomto roce psát a že podnět k tomu bude ultimativní a smuteční. 

  • 22.11.2022

    Bolest Cruji Šalevové

    V minulých dnech vyšel román úspěšné izraelské spisovatelky Cruji Šalevové s  názvem Bolest (2022) v překladu Lenky Bukovské. Autorka patří mezi nejpřekládanější izraelské literátky současné doby a je také držitelkou mnoha ocenění. V roce 2004 byla zraněna při bombovém útoku a svou zkušenost promítla právě do této knihy. Jedná se o knihu se silným a poutavým příběhem o dvou velkých láskách, které si vzájemně stojí v cestě a o boji mezi touhou oživit minulost a závazkem vůči živé přítomnosti. Cruja Šalevová si klade otázku, zda pravá podstata lásky spočívá v oddanosti nebo ve svobodě a zda a jak necháváme společnost a politiku, aby řídila náš soukromý život. Svým nezaměnitelným způsobem dokáže Šalevová tyto zásadní otázky přetavit v živou a strhující zápletku. Kniha je počinem Nakladatelství Práh. Cruja Šalevová se narodila v roce 1959 v kibucu Kinneret. Vyrůstala v literárním prostředí. Její otec Mordechaj Šalev patřil k významným osobnostem literární kritiky, a její bratranec také patřil k významným izraelským spisovatelům. Sama velkou část svého tvůrčího období prožila v nakladatelství Kešet.  

  • 18.11.2022

    Poetický večer s Ukrajinským žurnálem

    Café Fra v Praze zve na uvedení speciálního dvojčísla časopisu Ukrajinský žurnál v úterý 22. listopadu v 19:30 hod. Večer moderuje Vratislav Kadlec. Setkáte se s Marií Iljašenko, básnířkou s ukrajinskými kořeny, žijící v České republice, a Lenkou Víchovou, redaktorkou časopisu. „Poezie a válka že nejdou dohromady? Poezie je jedním z prostředků, které lidem v těžkých chvílích pomáhají neupadnout do beznaděje,“je stěžejní myšlenkou autorů připravovaného literárního večera. Nové číslo časopisu přináší nejsilnější hlasy z literární Ukrajiny, na příklad Jaryny Černohuz nebo Serhije Žadana. Do čísla je také zařazena kolektivní práce Slovník války, napsaná na popud Ostapa Slyvynského, odkazující k obdobnému slovníku polského nositele Nobelovy ceny Czeslawa Milosze, s úmyslem dát slovo lidem, kteří básně nikdy nepsali a vytvořit tak společný záznam válečných strastí.  

  • 15.10.2022 | Kristýna Bularzová

    Annie Ernaux a volba ženy

    V minulých dnech získala Nobelovu cenu za literaturu 2022 významná francouzská spisovatelka Annie Ernaux. Stala se tak první ženou francouzské literatury, které se dostalo této hodnosti. Ve svých knihách, obsahujících často autobiografické prvky, se zabývá životní zkušeností nejen svou, ale také celé její generace. V širším měřítku pak poukazuje na problémy týkající se žen obecně.