Hlavní


Portrét

14.01.2021 | Anšil Buch

Kdo učí ptáky zpívat

  

Sbírka Jiřího Žáčka Kdo učí ptáky zpívat vyšla v nakladatelství Šulc-Švarc (2020), s ilustracemi Josefa Velčovského, k potěše poezie milovné společnosti nezklame. Villonská ostrá slova: V třicátém roce mého žití, ne zbrklého, ne zmoudřelého, bylo mi hanbu na dno píti, a kdo strůjcem toho všeho?! Porta Bohemica otevírá pohledy líbezné, stačí otevřít knihu básníka a ponořit se s ním do jeho čisté duše.

  

Vysměj se světu od  srdce, za všechny lži a plané sliby, za proroky a mudrce, za všechna ale, možná, kdyby. Žáček si půjčuje verš Pietra Aretina, protože společně s ním:  S husím brkem v ruce a několika archy papíru se dokáží vysmát celému vesmíru.  V následující básni Óda na ptáky básník volá: Máte můj obdiv, banda ptačí, odvážní lovci, pilní sběrači. Ano, šponujeme se, dmeme pýchou a příroda pod našimi pokusy hyne, leda pyšný neurválek a dutohlav staví se nad zákon trvalé hodnoty – života vezdejšího. Jiří Žáček dobře ví, že  Kdo chce vidět všechno, neuvidí nic… Čemu nás učí básně – ptát se… Důvěra básníka v člověka roste. Vidět Neapol a zemřít, vidět Tahiti a obživnout… Čekají nás výpravy za poznáním slova i myšlenky k následování! Číst, vytrvat, toť vše, co je k tomu třeba.

  

Silná je báseň Po Osvětimi. Žáček v ní hovoří s německým filozofem, který napsal. „Psát básně po Osvětimi je barbarství, prohlásilTheodor Ludwig-Adorno a Žáček mu odpovídá: Jak zoufale se mýlí!(š) Právě po Osvětimi je potřeba psát básně. Proti barbarům.

   

Básník je kentaur s dívčí duší… Dozvíš se, čtenáři, Kdo je kdo. Poznání nám může prospět v kritickém uvažování o planetě – nebojme se popustit uzdu fantazie, buďme spolu sami v bezesném zajetí přítočné reality. Buďme k druhým shovívaví, přátelští – nevíme kam budou směřovat naše kroky, nevíme narazíme-li na brod naděje, netušíme, budeme-li vystaveni hrdinství, a jak se zachováme. Vždyť jedovatá slova jsou trosky pro vztahy!

  

Jak líbá mladá dívka – Líbá tak zlehka, zlehounka, jako když motýl usedne na rty… Ale Žáček ví, že láska má mnoho podob. Hrubost se zmocňuje souputníka, láska je prodejná, vražedná, úlisná, zmítající se v době prodeje všeho – i všech! Ty že se střelíš do spánku? Leda tak špuntem od šampusu, a pak si šlehneš marjánku a budeš dávat pac a pusu…

  

A v dalších básních se Jiří Žáček vrací k přírodě a připomíná- Řeka přece patří všem! Páchají se trestné činy na přírodních zdrojích – a starci v lavicích vyvolených mlčí. 

  

Ale básník jako by byl se vším již vyrovnán. Nirvána. Chtěl bych mít malý vinohrádek, a u něj sklípek, kde je chládek, kde se dá pít až do rána. Ke štěstí je cesta krátká, jsi-li člověk pravdivý. Ale v zápětí tomu tak není, nepoddává se a varuje.

  

Káně. Na nebi visí tečka – káně. Co střeží? Skládku za tratí? Možná že střeží zemi Páně, kterou Pán zítra zatratí. 

  

Žáček si uvědomuje, jak globalizovaný svět postupně rozpouští poezii do byznysu. Básníci vymřeli. A místo básní zbudou reklamní slogany. Inteligentní básník se ale drží nejstarších hodnot na zemi: Žít jako žijí lidé prostí s nadějí, s láskou, s upřímností; buď i sám k době laskavý, a celý svět se uzdraví.

  

Mít čas k odpovědím života. Važ slova, činy, lásku, i nenávist, a vrať se k poezii. 

   

---  

 

Naslouchání

Víš, jakou řečí mlčí země?
O čem si zpívá vítr z hor?
Proč jarní řeka hučí temně,
když pádí za obzor?

Naslouchej tichu celou duší,
abys byl světu blíž.
A proč ti srdce v těle buší – víš?

  

  

Óda na ptáky

Máte můj obdiv, bando ptačí,
odvážní lovci, pilní sběrači
v světě, kde každý každého rád přechytračí,
vynalézaví stavitelé hnízd,
krmiči mláďat, která musí jíst,
piloti dálkových i vyhlídkových letů,
hledící s nadhledem a láskou na planetu,
vždy čilí, neúnavní, veselí,
od rozbřesku až do soumraku v jednom kole,
bez dovolených, svátků, nedělí,
a žádné kafíčko a cigárko a štamprli si nedáte –
a vy si ještě zpíváte!

   

   

Noční déšť

Májový déšť se spustil shůry,
drze ti šplíchá na ňadra.
Zmokly mi všechny noční můry,
má věrná eskadra.

Ráno je budu lovit z louží,
sušit a křísit, ať jsou fit,
ať kolem nás dvou pěkně krouží
a střeží noční klid.

...

Jiří Žáček

Jiří Žáček

    

celý článek


Recenze

11.12.2020| Natálie Schejbalová

Korytovy Fotogenické problémy: Najdete v nich své „to“?

Fotogenické problémy. Jak udává sama obálka publikace, jedná se o „sbírku poezie mistra ČR ve slam poetry“. Ale téměř 60stránková knížka nám nabízí všechno, jen ne to, co bychom od performera slam poetry očekávali.

celý článek

Michel Houellebecq


Aktuální

  • 30.11.2020 | redakce

    Anna Cima v Tokiu

    Právě skončil Evropský literární festival v Tokiu. Již čtvrtý ročník s podtitulem A new world, new beginnings (Nový svět, nové začátky) uspořádaly delegace Evropské Unie v Japonsku a EUNIC Japan, společně se zastupitelskými úřady a kulturními centry. Českou republiku reprezentovala autorka románu Probudím se na Šibuji Anna Cima.

  • 16.11.2020 | redakce

    Jonathan Lethem představuje svět, kde technologie vypověděly službu

    Americký romanopisec Jonathan Lethem právě vydal nový román The Arrest (Zástava) v newyorském nakladatelství Ecco.

  • 24.08.2020 | redakce

    Vyhlášení Ceny Jiřího Marka a Ceny Havran

    V úterý 29. září 2020 od 17 hodin proběhne předání Ceny Jiřího Marka a Ceny Havran. Vyhlášení ceny za nejlepší knižně publikovanou českou detektivu a ceny za nejlepší žánrovou povídku se bude konat v kavárně Činoherního klubu.

  • 04.08.2020 | redakce

    Dvakrát Kunderovi

    Po mylné informaci o autorově úmrtí, přibyly v předchozích dnech dvě další významné události do diskuze o Milanu Kunderovi.

  • 23.07.2020 | redakce

    Ishmael Reed a Amerika současnosti

    Ishmael Reed přispěl článkem pro New York Times k diskuzi o vzepětí etnických obyvatel Ameriky, kteří volají po rovnoprávnosti. Jedná se však o jeho osobní vzpomínky na mnohočetná setkání s policií. Ishmael Reed je americký spisovatel, básník a dramatik. Patří k významným osobnostem spisovatelů Ameriky. Dvě z jeho knih byly nominovány na národní knižní cenu a sbírka poezie Zaklínání (1972) na cenu Pulitzerovu.  ...

  • 24.06.2020 | redakce

    Duchovní otec „Black Lives Matter“ Wole Soyinka: Opět se zvedá vztek krve

    Publikujeme báseň nositele Nobelovy ceny Wole Soyinky ze sbírky Samarkand (2002), která vykresluje žalostný obraz Afriky ztýrané kolonialismem, rasovými půtkami, diktátorskými režimy a genocidami. Soyinkova výjimečná elegie bohužel není obrazem minulosti, ale stejně jako v době jejího vydání je i dnes bolestně aktuální.        

  • 13.05.2020 | redakce

    Goncourtova cena za rok 2020 udělena

    Nejprestižnější francouzské literární ocenění, Goncourtovu cenu (Prix Goncourt), získal v kategorii románového debutu titul Le tiers temps spisovatelky Maylis Besserie. V něm se věnuje posledním dnům života irského dramatika Samuela Becketta, který se především proslavil dílem Čekání na Godota, oceněného v roce 1969 Nobelovou cenou. Kniha se na pultech ocitla v únoru. V názvu má jméno pařížského pečovatelského zařízení, v němž Beckett skutečně prožil poslední dny. Vzpomínky hlavní postavy Becketta na šťastné i strastiplné momenty končícího života se v beletristickém díle mísí s popisem každodenních událostí v domově důchodců. Osmatřicetiletá autorka románu Maylis Besserie, která dosud produkovala dokumentární pořady pro stanici France Culture, při psaní využila známých faktů o Beckettově životě.  

  • 12.05.2020 | redakce

    Evropané a Rusové by si měli připomenout, co je spojilo dohromady: antifašismus

    V britském listu The Guardian se k 75. výročí konce druhé světové války vyjádřil ruský básník a hudebník Kirill Medveděv. ...

  • 06.05.2020 | redakce

    Afričtí spisovatelé volají po změně

    Sto afrických spisovatelů, akademiků a aktivistů – v čele s nobelistou Wolem Soyinkou – napsalo otevřený dopis africkým lídrům i celému africkému lidu. Tváří v tvář koronavirové krizi poukazují na nefuknční modely vládnutí a žádají radikální změnu.