Jon Fosse laureátem Nobelovy ceny

"Fosse spojuje svoje zakořenění v jazyce a svůj norský původ s uměleckými postupy po nástupu modernismu, píše jazykem nynorsk, neboli novou norštinou, která je vedle bokmaalu jednou ze dvou oficiálních psaných variant norštiny" uvedl člen Nobelova výboru Anders Olsson.

Z Fosseho díla vyzdvihl jako opus magnum román Nové jméno: Septalogie VI-VII, který se loni dostal rovněž mezi finalisty Mezinárodní Bookerovy ceny. V České republice vyšla například Fosseho baladická volná trilogie Mámení, Sny Olavovy a Na sklonku dne. Přeložen byl také dvojromán inspirovaný osudem norského malíře Larse Herterviga s názvem Melancholie I, Melancholie II (nakladatelství Dauphin) či lyrická novela Ráno a večer. 

Jon Fosse popisuje každodenní situace, které ihned najdeme v našich vlastních životech. Radikální redukcí jazyka a dramatické akce dokáže těmi nejjednoduššími slovy vyjádřit nejsilnější lidské emoce úzkosti a bezmoci,“ uvedl za Švédskou akademii na adresu oceněného Anders Olsson.

Zbrusu nový držitel nejprestižnější literárního ocenění je po Henriku Ibsenovi nejhranějším norským dramatikem na evropských jevištích.Na Nobelovu cenu dosáhl jako čtvrtý Nor v historii po Björnstjerneovi Björnsonovi, Knutu Hamsunovi a Sigrid Undsetové.

Před dvěma lety osobně v Brně převzal čestný doktorát Janáčkovy akademie múzických umění (JAMU).  

Čtyřiašedesátiletý autor debutoval v roce 1983  románem Červeně, černě a od té doby vytvořil mimořádně hodnotné literární dílo, jež bylo dodnes přeloženo do více než 40 jazyků a čítá přes 50 svazků. 

„Norové toto ocenění očekávají již roky, Jon Fosse patří bezesporu k nejvěším norským autorům současnosti. Světové publikum zaujal především svými divadelními hrami, které si našly diváky od Evropy přes USA po Japonsko. Po Henriku Ibsenovi je druhým nejhranějším norským dramatikem a Norové svého „současného Ibsena“ oceňují natolik, že získal i doživotní možnost užívat uměleckou rezidenci v blízkosti královského zámku v centru Osla, “píše na portále iliteratura, kde se dlouhodobě zabývají dílem autora, nordistka Barbora Krečnerová.

redakce Literární a ČTK