Básně
Elfriede Jelineková: Vyvrhelové /ukázka/
Tak tady máme byt a také rodiče. Před přepadeními i po nich vládne jednotvárný klid. Děti nepozorovaně vklouzly z role dítěte do role dospělého, který má povinnosti. Tyto povinnosti ani jedno z nich neplní.
Kolem ošuntělého bytu se tyčí staré císařské město v podobě nesčetných bytů podprůměrné...
Michal Hvorecký: Lovci & sběrači /ukázka/
Brand Party, kapitola 26
Dlouhé měsíce příprav jsem prožila v neustálém kolotoči. S veškerou marketinkovou lstivostí, jaké jsem byla schopná, jsem vytvářela nejvhodnější podmínky pro akci. Byla jsem příjemně překvapená, že to byly především výrobci tabákových a alkoholických výrobků a smart drugs,...
Adam Haslett: Tady nejste cizej /ukázka/
Aby by jasno hned od začátku: doktory nesnáším a v životě jsem se nepřidal k žádné podpůrné skupině. Ve třiasedmáti se nehodlám měnit. Psychiatři si můžou trhnout levou zadní, jejich lektvarů se nedotknu a poslouchat nikam nevedoucí tlachání chlápků o polovinu mladších, než jsem sám taky nebudu....
Hana Andronikova: Nebe nemá dno /ukázka/
6.6. Ho tibio
při dietě bez soli se v těle něco mění. čeká, až dopadne na dno, že se odrazí, ale dno se pod ní prolomí a zase padá, pod posledním dnem je další dno. a co když to žádné dno nemá? co když dna nemají dno?
Tekla: Sobotní odpoledne na Pekandě
Po delší odmlce se vracíme s důležitou rubrikou Můj debut, v rámci níž zveřejňujeme čerstvé texty zatím nepublikujících autorů. Za brněnskou črtou Sobotní odpoledne na Pekandě stojí autorka ukrývající se za pseudonym Tekla. Stejně jako hlavní postava žije v Brně; a je jí 37 let.
Jaroslav Pížl: Adrenalin /ukázka/
29.
„Kde chodíš?“ zeptala se.
Když vešel, stála u okna a vyhlížela do tmy. Lampa na parapetu svítila.
Otočila k němu tvář plnou úzkosti a nejistoty.
Díval se na ni. Neříkal nic.
„Kde pořád chodíš, božemuj? Co chceš? Proč ti nestačí bejt se mnou?“
Přimhouřila oči, jako by mezi nimi ležela dálka polí a...
Jaroslav Rudiš: Konec punku v Helsinkách /ukázka/
Ježíš v brance, Madonna v útoku
Dny zvolna tečou. Dveře Helsinek se otevírají a zase zavírají a zem pod nimi se napíná a chvěje. Nikdo si nedokáže vzpomenout, jak dlouho už to vlastně trvá. Skleničky tančí v třísekundovém taktu a voda v trubkách hučí. Ole dodržuje celibát a odmítá se s Torstenem...
Ivan Matoušek: Oslava /ukázka/
V knize Oslava nahlíží Ivan Matoušek osud hlavní postavy, umírajícího muže, z trojí perspektivy: jednak prostřednictvím lapidárních deníkových záznamů ústředního hrdiny, dále pásmem účastných glos jeho syna a nakonec symbolicky laděným komentářem vypravěče. V roce 2010 získal Ivan Matoušek za...
Michael Cunningham: Hodiny /ukázka/
Do České republiky přilétá na pozvání Nadačního fondu Festival spisovatelů Praha americký spisovatel Michael Cunningham – nositel Pulitzerovy ceny za román Hodiny. Z knihy, která se dočkala oscarového filmového zpracování, Vám přinášíme krátkou ukázku v překladu Miroslava Jindry.
Michal Ajvaz: Návrat starého varana /ukázka/
Čekání na telefon
Na Havelském náměstí už dvě hodiny čekám před telefonní budkou, u obchodu s látkami a záclonami, musím zatelefonovat důležitou a spěšnou zprávu, ale budka je obsazena a nevypadá to, že by telefonující chtěl skončit. Neměl bych na něj zaťukat? To by ale bylo dost nezdvořilé,...
Martin Reiner: Lucka, Maceška a já /ukázka/
Básník, prozaik a nakladatel Martin Reiner se narodil roku 1964 v Brně, ale část svého dětství prožil v Janovicích nad Úhlavou. Vydal básnické sbírky Relata refero, Poslední rok, Decimy, Tání chůze, Staré a jiné časy, Pohled z kavárny v Bath , novelu Lázně, výbor fejetonů Plachý milionář přichází a...
Magdaléna Platzová: Recyklovaný muž /ukázka/
Vloni, touhle dobou
Několikrát za večer jsem zapomněl její jméno a musela mi je zopakovat. Ne proto, že mi byla lhostejná. Její jméno mi vypadávalo z hlavy, protože jsem příliš bedlivě sledoval, co říká, otázky, které mi chvílemi kladla tak rychle za sebou, jako by mne chtěla nachytat. Byla...
Witold Gombrowicz: Posedlí /ukázka/
Jeden z největších romanopisců druhé poloviny 20. století, autor osobitých děl a esejista, vynikl formálně netradičními díly. Českým čtenářům byla doposud zpřístupněna převážná většina jeho próz. V roce 2008 vydalo nakladatelství Argo knihu Posedlí, která je návratem ke kořenům, více než knihou,...
Tomáš Zmeškal: Životopis černobílého jehněte /ukázka/
(16. kapitola)
Do zavření hřbitova zbývalo přes dvacet minut. Mám čas, rozhodla se, vyšla dva schody a vzala za kliku. Dveře se s vrznutím otevřely. Vešla dovnitř. Začínám mít praxi v navštěvování neznámých křesťanských rituálů, pomyslela si. Ale jsou Vánoce, tak co? Vešla. V místnosti nebylo...
Jana Beňová: Café Hyena /ukázka/
Jana Beňová (1974) žije v Bratislavě. Vydala tři básnické sbírky: Svetloplachý (1993), Lonochod a Nehota (1997). V roce 2001 jí vyšel román Parker a za dva roky kniha Dvanásť poviedok a Ján Med. Letos vydala poprvé v českém překladu román Café Hyena (Plán vyprovázení), z něhož vám přinášíme...
Martin Vopěnka: Pátý rozměr /ukázka/
(str. 9)
Dvířka se zaklapla a helikoptéra byla připravena k odletu. Slunce stálo vysoko nad hlavou, takže tmavý obrys pod břichem helikoptéry byl široko daleko jediným stínem. Horký vzduch z motoru se tetelil nad žlutými, hnědými a červenými štěrky zvlněné pustiny.
Jan Němec: Hra pro čtyři ruce /ukázka/
Stíny se pomalu dloužily, den se klidil k večeru a zdálo se, že Rybárikova mise zde končí. Seděl na hrubé dřevěné lavici a panoramaticky přehlížel krajinu, div že si nezablokoval krční páteř, jak se mu to přihodilo posledně, když se nechal příliš unést výhledem z jakéhosi kopce, na nějž se sípavě...
Petra Hůlová: Strážci občanského dobra /ukázka/
Z Louče si na nic nevzpomínám, přestože některý lidi si ze tří let už něco pamatujou. Že na sebe třeba svrhli hrnec vroucí vody jako náš táta, co měl od toho na rukou jizvový řetízky a celej život chodil v dlouhým rukávě. Co z Louče vím, je od rodičů.
Eda Kriseová: Jméno, Milost, Ráchel /ukázka/
Poslušně si zula lodičky a položila se na gauč. Přikryl ji dekou, do níž se balila jeho žena, když se večer dívala na televizi. Sedl si jí k nohám, vzal je na klín. Studily. Vzpomněl si, že mu jednou maminka vyprávěla, jak jí umíral pes. Měl už nožičky tuhé a studené a ona si k němu sedla a třela...
Markéta Pilátová: Žluté oči vedou domů /ukázka/
Když mě přivedli do baráku, zmláceného a napůl mrtvého, zaslechl jsem v polospánku špitání dvou spoluvězňů. Vyprávěli si o jakési cikánské děvce, která umí sehnat jídlo. Pak jsem ji vídal, každý ji znal, každý po ní a po její dovednosti toužil. Byla to otázka přežití, nejen kvůli jídlu, ale kvůli...
