Ivan Matoušek: Oslava /ukázka/

Kafka.

pátek 9. VII. 04

sobota 10. VII. 04
Kafka.

neděle 11. VII. 04
Kafka.

pondělí 12. VII. 04
Kafka. Martin si taky opakuje italštinu. Plánuje cestu do Florencie za Rosalií Rosendorfovou, která byla nedávno operovaná.

úterý 13. VII. 04
Někdo telefonoval, zda nepotřebujeme, aby k nám chodil ošetřovatel. V prvním okamžiku jsme souhlasili. Jenomže pak se nám ta nabídka rozležela. Je to podezřelé. Nedaří se nám ošetřovatele odvolat. Manželka zatelefonovala i na policii.

středa 14. VII. 04
S pomocí všech je ošetřovatel úspěšně odvolán. Ale vzápětí přišla další pohroma. Máme platit za pozemek chaty jakémusi Slavíkovi do Švédska. Řekl jsem Martinovi, ať si ten dopis vezme nahoru. Ani vidět ho nechci. Ani na Kafku nemám náladu.

čtvrtek 15. VII. 04
Kafka.

pátek 16. VII. 04
Zuzanka měla promoci. Po oslavě v restauraci přišli všichni za mnou. Povídali jsme si. Vzpomínalo se na předchozí promoce.

neděle 18. VII. 04
Po obědě 2 stránky Kafky. Pak jsem si šel lehnout. Po večeři jsme se šli projít. Manželka se vrátila kvůli tahu čísel sportky v televizi. Martin se mnou chvíli poseděl na lavičce na Holečáku, abych se vydýchal. Na domě proti nám jsme si prohlíželi půdní nástavbu. I večer je horko.

pondělí 19. VII. 04
Kafka.

úterý 20. VII. 04
Martin říkal, že do Florencie pojedou později. Kafka.

středa 21. VII. 04
Špatně se mi dýchá. Kafku už spolu dlouho dělat nebudeme. Budeš si muset procvičovat němčinu sám. Du mußt nicht seufzen. Du darfst nicht seufzen.

čtvrtek 22. VII. 04
Těžce dýchám. Utěšují mě, že je to z vedra. Martin říkal, že do Florencie pojedou příští rok. Ríša se vrátil z technické kontroly. Auto je v pořádku. Kafka.

pátek 23. VII. 04
Dostal jsem dneska poslední důchod. Je to tak, ale nikdo té skutečnosti nechtěl věnovat pozornost. Rád bych dělal Kafku. Když se však vrátil Martin z večeře, byl jsem již unavený.

sobota 24. VII. 04
Dnes je pod mrakem a chladněji. Dokonce se mi i lépe dýchá. Kafka.

neděle 25. VII. 04
Zase je vedro. Dělali jsme Kafku před obědem i po obědě. Večer nám Martin ukazoval album ze svého přednášení v Aule. Vykoupal jsem se a ještě jsme přeložili 2 stránky.

pondělí 26. VII. 04
Anežka se včera vrátila z Vysokých Tater. Martin s ní byl po práci nakupovat před zítřejším výletem na chatu. Až do devíti jsme překládali Proces. Jsem unavený. Ještě si pamatuji, že nás manželka rušila telefonováním.

úterý 27. VII. 04
Ráno mi bylo na umření. Miládka zavolala sanitku. Martin se vrátil od Anežky. Než mě sanitka odvezla, stihl k ní přiběhnout s bačkorami. Odpoledne za mnou Miládka s Martinem přišli do Dybče. Martin mě zkusil oholit, ale nakonec jsem se oholil sám.

středa 28. VII. 04
Cítím se lépe než včera. Chodím. Všichni mě navštívili. Martin má dnes 56. narozeniny. Byl dopoledne s Anežkou v botanické zahradě. Přinesl mi odtamtud kamínek. Navrhl jsem mu, až dopíše ty Chemiky, aby napsal začátek básně o tom, co je doopravdy pravda. Pak by ji poslal dál svým kamarádům z celého světa. Každý by napsal kousek, takže by pokračovala po celém světě. Papež by to měl jednoduché. Pro něho je pravda Bůh, Ježíš a Marie. Ale Martin by byl průkopník, protože by tu báseň začal. Zeptal se mě ještě na slovíčko Ungeziefer. Das Ungeziefer je obtížný hmyz.

čtvrtek 29. VII. 04
Mám již chuť k jídlu. Mávám z okna jako vloni.

pátek 30. VII. 04
Odpoledne mi na chirurgii udělali v boku drenáž. Jednou vám o těch řeznících budu vyprávět. Jen se usmívali, když jsem jim řekl, že v nebi zařídím, aby se tam nedostali. S velkou lahví v igelitové tašce se stávám středem pozornosti. Tolik sestřiček je najednou kolem mě. Martin s Alenou mluvili s doktorkou Němcovou. Jsem klidný. Mám chuť k jídlu.

sobota 31. VII. 04
Jsem dost unavený. To je asi z vedra. Martin mi říkal, že v rybníčku hromadně skáčí ryby nad žabinec a lapají po vzduchu.

neděle 1. VIII. 04
Kvůli drenáži musím těžkou igelitovou tašku pořád všude vláčet. V 5 hodin ráno jsem se umyl a oholil. Přišly dnes manželka s Marcelou, z chaty přijel Ríša a taky dorazila Zuzanka.

pondělí 2. VIII. 04
Sedím na posteli. Mám 37, 5. Cítím se již trochu unavený, ale přes den jsem byl docela svěží. Alena mi umyla hlavu. I tukovou bulku na temeni si nechám odoperovat, až se uzdravím. Domů jsem poslal pyžamo, aby mi manželka založila roztřepené okraje rukávů. Vzpomínali jsme na dovolené. Zase mě dojalo, jak se kdysi Martin topil a já pro něho skočil. Řekli mi, že plánují vyrazit do hor.

úterý 3. VIII. 04
Pozítří mi bude 84 a půl roku. 84. narozeniny jsem měl už před půl rokem. Zítra mě převezou někam do Soutic. Volal jsem domů. V Souticích jsou lépe vybaveni na odsávání vody z plic.

středa 4. VIII. 04

1. Pilníček na nehty

(z prostředního šuplíku vyndavací v pouzdru – ve stole)

2. Deodorant (jeden ze dvou u dveří)

čtvrtek 5. VIII. 04

1. Krém na ruce

[pátek 6. VIII. 04]
Ausgeruht von diesen Plagen ernten Sie was im Leben Liebe gesät

[sobota 7. VIII. 04]
Za svítání sedím na pařezu a loučím se s přírodou. Lahev od drenáže mám postavenou vedle sebe v trávě. Chtěl bych domů. Nemohu chodit, protože mě sestřičky připojily na vakuum. Já je tady hladím. Vedle leží přikurtovaný nejspíš nějaký bývalý farář.

[neděle 8. VIII. 04]
Škytám. Nechci žít. Po chlebu jsem se rozkašlal. Chcete jít domů? No asi. Jaképak asi? Buď ano, nebo ne. Tak ano.

[pondělí 9. VIII. 04]
Zaspal jsem své nejbližší. Je to se mnou nanejvýš vážné. Do nosních dírek mám hadičkami zavedený kyslík.

[úterý 10. VIII. 04]
Doma mám pod postelí igelit. Co bych tu s ním dělal? Propiskou jsem si jen do vzduchu poznamenal, kdy zítra přijdou.

[čtvrtek 12. VIII. 04]
Fotka z promoce. Zuzanka. Promluvil jsem. No ta je nádherná. Její pejsek mě bude hlídat. Ten sem může. Není živý. Měli ze mě všichni radost. Nafukuji balónek. Pohled mé hlavy podepřené polštářem pokyvuje směrem ke dveřím.

[pátek 13. VIII. 04]
Sestřička přinesla snídani. Chtěla by mě nakrmit. Otáčím se. Konečně se ochladilo. V noci po velice dlouhé době pršelo. Tam nahoře na Českomoravské vrchovině poblíž Žďáru nad Sázavou se zrodila z hojných pramenů řeka Sázava. V souladu s pravěkým utvářením zemského povrchu si Sázava usmyslela téct na českou stranu s konečným cílem dostat svoje vodstvo až do Severního moře. Další prameny si zase vzaly do hlavy, že potečou na opačnou stranu, aby se jejich vody dostaly až do Černého moře. Vytvořily tak z říček Balinky a Radostinky řeku Oslavu, která si to pustila do světa jihovýchodním směrem na Moravu, čímž zajistila potřebnou rovnováhu a spravedlnost při tvorbě přírody. Pochopitelně žádná jména jako Žďár, Sázava, Oslava, Balinka, Radostinka a Severní a Černé moře neexistovala a toky si svá okolí modelovaly po svém. Pozdější zásahy tvorů, kteří krajinu osídlili a dělali, co mohli, aby ji zničili (zejména takzvaní lidé), už nic na přírodních řešeních nemohly pokazit a příroda si vládla neomylně dále sama. Tak i řeka Oslava si uvědomila svoji důležitost, sílu a moc a pustila se do započaté práce. Nejdříve si začala hloubit koryto, aby splnila své nemalé cíle, to je zajistit dostatek vody pro potřeby území, kterým protéká, a zásobit Černé moře patřičným přídělem dobré vody, aby oplátkou dostala dle platných zákonů přírody správné množství do svých pramenů. Toto platilo a fungovalo miliardy let. Řeka ve dne v noci, v zimě, v létě, na jaře, na podzim bez únavy pracovala. Používala různé pomocníky, jako velké povodně, jarní tání, velké deště, drcení pomocí ker a podobně. Měla též svoje dobré přátele specialisty mrazy na rozrušování velkých kamenů, i když si s nimi i sama uměla poradit, klidně je podemlela a odvalila do míst, kde je obtekla a podobně. V případě potřeby nahrnula z hornin hráz, udělala velikou vodní nádrž, která byla nejednou protržena, a pod hrází pak vytvářela koryto jako nějaký veletok. Domnívám se, že v této metodě některé řeky soutěžily, jinak by do dnešních dnů nemohly vytvořit svá koryta tak nádherná. Oslava i přesto, že měla přidělenu jen menší oblast, se jinými řekami nenechala zahanbit a pracovala a pracovala na svém poslání až do doby, kdy jsem se já, coby tak zvaný člověk, v povodí Oslavy narodil a úsek jejího poslání a významu uvedl do souvislosti s rodným krajem v době svého mládí.