Hlavní

foto © Ivan Kuťák, Festival spisovatelů Praha

27.08.2014| Tereza Semotamová

Claudio Magris: Evropa potřebuje více rýnského

Věhlasný italský prozaik a esejista Claudio Magris, laureát Mírové ceny německých knihkupců a rovněž autor, jehož jméno se také skloňuje v souvislosti s udílením Nobelovy ceny za literaturu, píše ve svém nejnovějším eseji o stavu současné Evropy a hlavně Evropské unie.

celý článek


Sloupek

25.08.2014 | Josef Brož

Prostě vyjdeme na náměstí – Pavel Litvinov

Rok 1968 znamenal tragédii českého národa a pohnul osudy mnoha jedinců. Neměli by být v souvislosti s tímto rokem zapomenuti. Rádi bychom ve zkratce zmínili osm statečných lidí, kteří protestovali na Rudém náměstí proti ruské okupaci Československa. Prošli si svým utrpením, křížovou cestou. Proč tato jména nejsou v učebnicích dějepisu? Proč je nikdo nezná?

Ruský fyzik, pedagog, obhájce lidských práv. 

Narodil se v roce 1940 v Moskvě. Vyrůstal, jak uvádějí slovníky, jako vnuk Stalinova ministra zahraničních věcí Maxima Litvinova v prostředí tehdejších sovětských elit. Naše rodina byla po formální stránce elitní, ale náš byt se nacházel v domě dosti obyčejném, ačkoliv náležel vládě. (...) Můj děda ještě patřil ke staré bolševické generaci, a nikdy nezbohatl, v domě jsme neměli nic zvláštního. Nežili jsme v chudobě, ale ve srovnání s lidmi, kteří žili v komunálních bytech, jsme žili mnohem lépe," připomněl minulý týden v rozhovoru na Rádiu Svoboda.

Jako chlapec byl plně oddán kultu Stalinovy osobnosti; KGB se jej několikrát pokoušela naverbovat, aby udával své rodiče. Po smrti Stalina v roce 1953 a zejména po návratu rodinných přátel z pracovních táborů počal střízlivět ze svého stalinského opojení. 

Období zrání a literární vlivy

Bavila ho matematika a fyzika a těm se také celoživotně věnoval, svou vědeckou dráhu rozvíjel v Akademii věd

Mezi skupinu lidí, z nichž později vznikly základy sovětského disidentského odporu, se dostal díky literatuře, k níž získal vztah díky své matce. Značný vliv na něj měli spisovatelé Leonid Pinskij a Vadim Kožanov, u něho se na jednom z poetických večerů setkal s Natalií Garbaněvskou. Od nich byl už jenom krok k nonkonformnosti. V té době se (někdy na začátku šedesátých let) se Litvinov seznámil s Alexandrem Ginzburgem. Později se oženil s dcerou spisovatele a disidenta Lva Kopeleva.

Vyjdeme na náměstí!

Zlom v jeho osobních postojích nastal v okamžiku, kdy byli zadrženi spisovatelé Andrej Siňjavskij a Julij Daniel a obviněni z protisovětské agitace a propagandy". Litvinov se zapojil do samizdatové produkce, připravoval protesty a petice. Brzy se také stal členem Petiční kampaně v SSSR. Zpracoval edičně samizdatové sbírky Spravedlnost nebo násilí (1967) a Proces čtyř (1968, o soudu s Alexandrem Ginzburgem, Jurijem Galanskovym, Alexejem Dobrovolským a Verou Laškovou). Jako spoluautor se podílel s Larisou Bogoraz na textu Výzvy k mezinárodnímu společenství (1968) – první otevřený dopis sovětských disidentů Západu.

O tom, že se zúčastní protestu pro okupaci Československa, věděl již krátce po 21. srpnu. Myšlenka demonstrace vznikla na několika místech," vzpomíná Litvinov. V našem okruhu, pokud si vzpomínám, s tím přišel Tolja Jakobson, takový výjimečný člověk, ačkoliv nakonec na demonstraci nebyl, protože nebyl v Moskvě." Původ rozhodnutí vznikl v diskusi nad jedním očerňujícím článkem v sovětském tisku proti československé liberalizaci, kdy se měl právě Jakobson vyjádřit o možnosti demonstrace. „Řekl, že jestli oni vstoupí do Československa, bude lepší nic nedělat, prostě my vyjdeme na náměstí."

Účast na této demonstraci mezi osmi statečnými" mu vynesla pět let exilu v Čitě na Dálném východě (Zabajkalký kraj), kde pracoval v dolech. 

Riskantní srovnávání

V roce 1974, kdy se mohl vrátit do Moskvy, se rozhodl emigrovat do Spojených států amerických, kde posléze byl zahraničním zástupcem samizdatové Kroniky současných událostí pro ruské disidenty. Ve Spojených státech přednášel fyziku a veřejně vysvětloval události zemi svého původu

Jednou z posledních kontroverzí, do níž se zapojil, byl jeho nesouhlas s vedením Amnesty International (AI), jejíž výkonná ředitelka Irena Khan označila americké vězení Guantanámo na Kubě, kde jsou zadržováni bez soudu radikální islamisté, za gulagy našeho času". 

Podle Litvinova je užívání takového srovnávání represivních režimů a neperfektnosti demokracie" velmi riskantní. Porušování lidských práv Spojenými státy se zdá být směšné ve srovnání s tím, čeho se dopouští Kuba, Jižní Korea, Pákistán nebo Saudská Arábie," napsal v listu Washington Post.

Pavel Litvinov žije ve Spojených státech.  

celý článek



Recenze

20.08.2014| Jakub Ehrenberger

Thomas Bernhard, Mahler: Staří mistři

Vídeňské Uměleckohistorické muzeum vlastní celou řadu obrazů z dílen těch nejslavnějších malířů, hudebního kritika Regera však pohled na plátna starých mistrů neuspokojuje. Přesto v muzeu s oblibou tráví většinu svého času. Jeden z posledních prozaických textů Thomase Bernharda převedl do komiksové podoby rakouský kreslíř Nicolas Mahler.

celý článek


Aktuální

  • 27.08.2014 | Tereza Semotamová

    Claudio Magris: Evropa potřebuje více rýnského kapitalismu

    Věhlasný italský prozaik a esejista Claudio Magris, laureát Mírové ceny německých knihkupců a rovněž autor, jehož jméno se také skloňuje v souvislosti s udílením Nobelovy ceny za literaturu, píše ve svém nejnovějším eseji o stavu současné Evropy a hlavně Evropské unie.

  • 25.08.2014 | Josef Brož

    Prostě vyjdeme na náměstí – Pavel Litvinov

    Rok 1968 znamenal tragédii českého národa a pohnul osudy mnoha jedinců. Neměli by být v souvislosti s tímto rokem zapomenuti. Rádi bychom ve zkratce zmínili osm statečných lidí, kteří protestovali na Rudém náměstí proti ruské okupaci Československa. Prošli si svým utrpením, křížovou cestou. Proč tato jména nejsou v učebnicích dějepisu? Proč je nikdo nezná?

  • 20.08.2014 | redakce

    Pokládám hlavu na špalek – Natalia Gorbaněvská

    Rok 1968 znamenal tragédii českého národa a pohnul osudy mnoha jedinců. Neměli by být v souvislosti s tímto rokem zapomenuti. Rádi bychom ve zkratce zmínili osm statečných lidí, kteří protestovali na Rudém náměstí proti ruské okupaci Československa. Prošli si svým utrpením, křížovou cestou. Proč tato jména nejsou v učebnicích dějepisu? Proč je nikdo nezná?

  • 18.08.2014 | Milan Blahynka

    Otázkami oplývající Kunderova Oslava čeho vlastně? /třetí část/

    La fête de l´insignifiance (Gallimard, Paris 2014; už předtím v italském překladu La festa dell´insignifianza, Adelphi, Milano 2013), česky Oslava (ale i Svátek) bezvýznamnosti, prozatím poslední kniha Milana Kundery, je z jeho románů nejkratší, ale už vyvolala rozruch nepřímo úměrný svému malému počtu slov, a to jak v zemích, kde už vyšla, tak u nás. 

  • 13.08.2014 | redakce

    Žít jako svobodný člověk – Larisa Bogorazová-Bruchmanová

    Rok 1968 znamenal tragédii českého národa a pohnul osudy mnoha jedinců. Neměli by být v souvislosti s tímto rokem zapomenuti. Rádi bychom ve zkratce zmínili osm statečných lidí, kteří protestovali na Rudém náměstí proti ruské okupaci Československa. Prošli si svým utrpením, křížovou cestou. Proč tato jména nejsou v učebnicích dějepisu? Proč je nikdo nezná?

  • 11.08.2014 | redakce

    Konstantin Babickij – Pro budoucí osud lidstva

    Rok 1968 znamenal tragédii českého národa a pohnul osudy mnoha jedinců. Neměli by být v souvislosti s tímto rokem zapomenuti. Rádi bychom ve zkratce zmínili osm statečných lidí, kteří protestovali na Rudém náměstí proti ruské okupaci Československa. Prošli si svým utrpením, křížovou cestou. Proč tato jména nejsou v učebnicích dějepisu? Proč je nikdo nezná?

  • 08.08.2014 | Wanda Heinrichová

    Která je ta pravá?

    Poznámka k jednomu aspektu recenze nové sbírky Ivana Wernische S brokovnicí pod kabátem (Druhé město, Brno 2014).

  • 06.08.2014 | redakce

    Krutý svět podle Siri Hustvedtové

    Americká spisovatelka Siri Hustvedtová je letos nominována na Man Bookerovu knižní cenu. Prestižní ocenění může získat za knihu The Blazing World, která se zabývá mimo jiné sexismem na newyorské umělecké scéně.

  • 04.08.2014 | redakce

    Muž který se nevzdal – Viktor Fajnberg

    Rok 1968 znamenal tragédii českého národa a pohnul osudy mnoha jedinců. Neměli by být v souvislosti s tímto rokem zapomenuti. Rádi bychom ve zkratce zmínili osm statečných lidí, kteří protestovali na Rudém náměstí proti ruské okupaci Československa. Prošli si svým utrpením, křížovou cestou. Proč tato jména nejsou v učebnicích dějepisu? Proč je nikdo nezná?

  • 04.08.2014

    Letem literárním světem – část druhá

    Jaké knižní tituly na léto doporučují u nás a v zahraničí? V první části našeho mapování jsme se zastavili v Americe, kde se čtou detektivky a tak na pláži všichni bojí, a prošli jsme se i Francií, která zase zbrojí na podzimní literární sezónu. V Německu to vzali od lesa: knižní tituly doporučují v prestižních denících sami spisovatelé. Inspirací se to tu jen hemží. 

  • 30.07.2014 | redakce

    Tak tedy za druhé – Vadim Delone

    Vadim Delone* je jedním z osmi statečných z Rudého náměstí. Byl to právě on, kdo společně s Pavlem Litvinovem v reakci na invazi sovětských vojsk do Československa rozvinuli 25. srpna 1968 na Rudém náměstí v Moskvě transparent s textem „Za vaši a naši svobodu“. Stejně jako ostatní demonstrující byl okamžitě zatčen a uvězněn. 

  • 28.07.2014 | redakce

    Za vaši a naši svobodu

    Rok 1968 znamenal tragédii českého národa a pohnul osudy mnoha jedinců. Neměli by být v souvislosti s tímto rokem zapomenuti. Rádi bychom ve zkratce zmínili osm statečných lidí, kteří protestovali na Rudém náměstí proti ruské okupaci Československa. Prošli si svým utrpením, křížovou cestou. Proč jim dosud nikdo v nové demokratické České republice veřejně nepoděkoval? Proč tato jména nejsou v učebnicích dějepisu? Proč je nikdo nezná?






Realitní kancelář, nemovitosti Praha o okolí. Realitní servis, prodej bytů a rodinných domů, pronájem rezidenčních prostor a kanceláří v Praze.   reklama