Hlavní


Básně

19.12.2016 | redakce

Z básní Zbigniewa Macheje

Mladý Hrabal

V roce 1938 začínal psát mladý Hrabal
básně. Bylo mu čtyřiadvacet let
a začínal třpytkami ve stylu posvícenského
surrealismu. Právě přijal evangelium
André Bretona, stále však slyšel ozvěny Sibyly
a hučící proud vědomí svého strýce
Pepina. Byl začínajícím prorokem ve vlastní
zemi, toužil po čistém poznání
jako Archimédes, chtěl proniknout do zákona
erotické geometrie, jeho nenaplněné srdce však
krvácelo dovnitř. Chtěl
ústy kreslit trojúhelníky kolem pupku
své múzy, nesoucí jméno Georginia
nebo Viktorie. Chtěl ústy malovat
čtverce na jejích hýždích. Chtěl
jí uříznout víčka nožíkem, aby jí mohl
hledět do očí, i když spala.
Chtěl být avantgardním umělcem,
ale ještě nevěděl, co z něj
bude. Nemohl tedy nebýt sám.
Na sklíčenost mu nepomáhala ani
kopaná na lukách za Labem, ani
každodenní koupání v řece od dubna
do října. Chtěl zemřít pro svět,
odsoudil se, studoval trestní
právo, opíjel se kýčem západů slunce.
Za letních večerů ho můry unášely vysoko
ke hvězdám, k nepozemským světlům.
Plakal nad reklamou nebe, milostný
otazník mu křivil tvář, plakal
nad svým životem, opíjel se levnou krásou,
kýčem jara, secesním kýčem podzimu,
vzrušoval se kýčem pohřbů, nářkem
vesnických stařenek, kýčem věnců
na hrobech a nápisů na černých
stuhách. Za místním hřbitovem
vítr po polích roznášel ve vlnách ozvěnu
dechovky. Korálově zářil uhlík
smutku. Mladý Hrabal začínal psát
básně. Stroj značky Underwood
se zasekával v chvatu jeho prstů
a myšlenek. Vykláněl se z okna poezie
na dvorek pivovaru, když měsíc v úplňku
vycházel zahalený do turbanu mraků.
Pivovar byl velký jak kostel. V sadech
u řeky neviditelné ruce větru
cvičily stupnice na listoví třešní.
Klávesy uplývaly za obzor, směrem
k nízkým sopečným vrcholům, spolu
s nimi pod hvězdným vinohradem
sténaly andělské harfy. Byli to spíše
rybáci, rozpjatí v letu jak bílé kříže,
kropenaté jak orchideje plachtili
nad vodami Labe daleko na sever.
Mladý Hrabal nebyl pohledný
a odvážný jako krotitelé zvířat v cirkuse
Kludský, avšak jeho dny mládí planuly
jako obruče, skrze něž měly skákat
berberské lvice. Byl začínajícím básníkem
ve vlastním ráji, po osmi pivech vycházel
z hospody na náměstí. Při chůzi rozněcoval
kroky duhu, nebyl však dobrým
tanečníkem. Byl dobrým posluchačem.
V hlavě mu šuměly rozhovory lidí
z hospody. Vracel se k sobě, do podkroví
pivovaru. Cítil se jako vagon odtržený od
zbytku vlaku a řítící se do tmy.
To, co mělo přijít tanečním krokem,
řítilo se jak o závod proti němu.
Co bylo nevyhnutelné, skákalo
mílovými kroky, tiše, na kočičích
tlapkách. Evropa se utápěla v galerijním
tónu. Mladý Hrabal vzýval anděla
zkázy, přivolával záplavu lásky.
Seděl u petrolejky a vyvolával
filmy němé hrůzy, groteskní stíny
bez lidí rostly na zdi za studenými
kachlovými kamny. Jako začínající
básník usínal oblečený na posteli,
kterou ráno nestlal. Od podzimu
do jara spal navlečený do trojích
kalhot jako jeho strýc Pepin. Budil ho déšť
bubnující na cínovou střechu pivovaru,
zvonící v černých okapech. Rozpoznával
v jeho rytmu jamb. Chtěl plout
v proudu toho deště, v proudu lásky,
až k pramenům. A už se k sobě nechtěl
vracet kroky, jež rozněcovaly duhu.
Byl totiž špatný tanečník. Jednou
v zimě, když se po bálu vracel
přes řeku domů, při přeskakování z kry
na kru pochopil, že lásku je možné vyhrát
jako los v tombole. Jeho další
múza byla ve znaku Vah. Chodil s ní
ruku v ruce podél Labe, s horečkou, s duší
na rameni, neboť se nehodil
pro manželství. Byl žárlivý jak pierot
a cítil vinu jako Kain. Měsíc blábolil
mezi mraky. Poletovali netopýři.
Rozjasňovalo se. Na nebi Kasiopea
prohlížela se v zrcadle Orionu
a Andromeda plula v doprovodu
Delfína cestou vystlanou černými růžemi.
 Vesmír utíkal, čas utíkal, život
utíkal spolu s hvězdami a vůbec
nebylo jisté, zda ohňostroje lásky
něco v tom útěku změnily. Mladý
Hrabal nedokázal být milovníkem,
nevěděl, co z něj bude, utíkal
do podkroví pivovaru číst básně
Ungarettiho a Utrpení mladého  
Werthera. Cítil se jako  piková
desítka z karet do mariáše,
jak medvěd s kruhem v nozdrách
vedený na řetězu do neznáma.
Mezi přílivy a odlivy
ptačího švitoření bylo slyšet Ravelovo
Bolero. Vesmír uháněl ještě rychleji.
Patřilo se být sluncem a milovat jako slunce.

celý článek



Recenze

27.09.2016| Viktor Špaček

Chuck Palahniuk: Tvé překrásné já

Po uvedení nové knihy slovutného autora vypukl v diskusích na internetu pořádný poprask. Pomineme-li sáhodlouhé nesrozumitelné příspěvky lidí, používajících pojmy dystopie a subverzivnost, většina komentářů byla dosti rázných: WTF??????

celý článek


Resumé

  • 28.12.2016 | Jakub Ehrenberger

    Bodo Kirchhoff a Německá knižní cena

    8. prosince 2016 zavítal do Prahy vítěz Německé knižní ceny pro rok 2016, osmašedesátiletý prozaik Bodo Kirchhoff. V diskusi s německým kritikem Christophem Schröderem poodhalil něco málo z programu svých kurzů tvůrčího psaní, okomentoval ale též vznik oceněné novely Widerfahrnis (Příhoda, 2016). V ní se postarší německý pár na Sicílii střetává s realitou uprchlické krize.

  • 22.12.2016 | redakce

    Rok 2016 v literatuře

    Připravili jsme pro Vás krátké sumárum literárních událostí roku 2016.

  • 06.12.2016 | redakce

    Uvězněný romanopisec se konečně může odvolat

    Spisovateli Ahmedu Najimu (psali jsme o jeho případu na Literární.cz 1. března) byl letos v únoru udělen dvouletý trest odnětí svobody za „hanobení morálky” a nyní se ukazuje, že odvolání proti trestu uvalenému za publikování „sexuálně explicitní” ukázky v egyptském časopise bylo opožděno a proběhne v Káhiře až 18. prosince. Již třikrát byl jeho případ přešetřován. Přestože byl v lednu zproštěn všech obvinění, po odvolání státního zástupce byl opět shledán vinným.

  • 22.11.2016 | Tomáš Laně

    Burhan Sönmez o omezování svobody v Turecku

    Další turecký spisovatel zvedl svůj hlas proti současnému represivnímu režimu v Turecku. Burhan Sönmez v britském deníku The Guardian mimo jiné píše, že svoboda slova je v Turecku v ohrožení. Naposledy se podle jeho slov v hledáčku vlády ocitl deník Cumhuriyet pro své sekulární zaměření. Nedávno vláda zakázala i Tiroj, kurdsko-turecký literární magazín.

  • 18.11.2016 | redakce

    MK slibuje více peněz na literaturu

    Podle informací Ministerstva kultury České republiky si v následujícím roce finančně polepší oblast literatury. Obor, kterému se v minulosti nedostávalo financí a možná i malého zájmu ze strany státu, má nyní šanci na změnu.

  • 15.11.2016 | Přemysl Houda

    Čína jsou vonící květy i smetiště

    Ideologická cenzura sice existuje, ale vychází z módy, říká o své zemi světoznámý čínský spisovatel Jen Lien-kche v rozhovoru pro Českou pozici.

  • 19.10.2016 | Jakub Ehrenberger

    John Maxwell Coetzee na Festivalu spisovatelů Praha

    Autorským vystoupením držitele Nobelovy ceny za literaturu Johna Maxwella Coetzeeho v Anežském klášteře skončil letošní, v pořadí už 26. ročník Festivalu spisovatelů Praha. Jihoafričan s australským pasem během úterního večera představil svůj nejnovější román The Schooldays of Jesus (Ježíšovy školní dny), zazněla i ukázka ze staršího titulu Zrání.

  • 13.10.2016 | redakce

    Bob Dylan laureátem Nobelovy ceny

    Letošní Nobelovu cenu za literaturu ve Stockholmu převezme americký písničkář, hudebník a umělec Bob Dylan (* 24. května 1941 Duluth).

  • 27.09.2016 | Guillaume Basset

    Zločin a trest jako zrcadlo společnosti

    Festival spisovatelů Praha našel téma pro letošní ročník ve slavném Dostojevského románu – Zločin a trest. Mohli bychom na tyto pojmy nahlédnout prostřednictvím díla ruského spisovatele, přesněji napříč Raskolnikovým váháním a trýzněním, ale ústředním bodem tématu je bezpochyby jeho dualita, to znamená jeho vnitřní rozpor, nesoulad, napětí, spojitost…

  • 30.08.2016 | redakce

    Rozhovor se Sun‛alláhem Ibráhímem

    Sun‛alláh Ibráhím se narodil roku 1937 v Káhiře. Doposud vydal osm románů a sbírku povídek, řada jeho prací byla přeložena do angličtiny. V minulých dvou letech pracoval na románu Berlín 69, v němž se vyjadřuje také k sovětské okupaci 1968 v Praze. Autor bývá nazýván egyptským Kafkou – ideálním antihrdinou. „Nechtěl jsem se stát spisovatelem – chtěl jsem být politickým aktivistou – prostě jsou věci, o nichž je třeba mluvit, k nimž se potřebuji vyjádřit.“ A to také Sun‛alláh Ibráhím dělá. S americkou spisovatelkou Gretchen McCulloughovou se setkali v srpnu v Káhiře, aby připravili rozhovor pro Literární.cz

  • 25.08.2016 | redakce

    Zatknout spisovatele je jako zasáhnout ptáka v letu

    Ayşe Kulinová, významná turecká spisovatelka, je šokována současnou situací v Turecku. Po dvou ironických dopisech tureckému vládci Erdoğanovi se vyjadřuje v listu Cumhuriyet k zatčení známých osobností, které se staly oběťmi represálií po nezdařeném vojenském puči z 15. července.

  • 30.07.2016 | redakce

    Ian McEwan o novém románu Nutshell

    Autor slavného románu Pokání se v září vrací s novým titulem Nutshell (Skořápka). Zatím to vypadá, že půjde o podivnou knihu v tom nejlepším smyslu slova. Magazín Entertainment Weekly položil McEwanovi několik otázek před tím, než román 13. září vyjde.






Realitní kancelář, nemovitosti Praha o okolí. Realitní servis, prodej bytů a rodinných domů, pronájem rezidenčních prostor a kanceláří v Praze.   reklama