Hlavní

16.02.2015| redakce

Josef Topol: O čem básník ví /ukázka/

Dramatik a básník Josef Topol (* 1935) po celý svůj tvůrčí život psal též texty esejistické, úvahové a vzpomínkové. S pečlivostí i zdrženlivostí sobě vlastní vždy vážil každé své slovo. Jeho texty mají povahu čehosi definitivního, trvale platného. Přítomný obsáhlý soubor esejů, úvah, komentářů,...

celý článek


Básně

24.02.2015 | redakce

Z básní Sylvy Fischerové

Americké nakladatelství Calypso Editions vydalo v minulém roce bilingvní básnickou sbírku Sylvy Fischerové Stomach of the Soul, z níž přinášíme ukázku.

 

VZDECH

Existuje v duši
otevřená rána
má podobu
raněných úst
z nichž vychází
ustavičně
vzdech
rozpomínka milujícího
který byl odtržen

 

FROM WHICH

In the soul there is
an incessantly open wound,
it has the shape
of a hurt mouth,
from which
all the time
a sigh issues,
recollection of a lover
who was torn away

 

OKO LÁSKY

“Jak je možné, aby tělo s duší byly v takovém rozporu?”
zeptal se v té zahradě, pak začalo pršet
a já řekla: “Toto se děje dnes a denně,”
a on řekl: “Ale proč, je-li člověk více
než anděl, protože má tělo?”

Oko lásky je oko uragánu,
slepé.
Ale lilie
a jejich světlo,
když uléhají na vzduch,
takový jas a krása -
nikdy tu nebylo nic špatného,
svět je hromada dobrých předsevzetí
a lidi zkazily společenské instituce.
V zahradě rozkoší,
hluboko v jícnu
obcházejí slepci
a ťukají hůlkou.
Třetí oko vprostřed čela
je vidí:
samo bezrozměrné
jako geometrický bod,
zásvětní jako počítač.
Vidí i sebe.
A zbytek těla,
hvězdokupu z masa
a mozkomíšního moku
přecpanou plány a touhami
jako pytel pošťáka.
Slepci dole
se o ně nezajímají.
Ťukají.
Někde tady to je.
Tiše a nevýslovně
praská šev noci.

 

THE EYE OF LOVE

“How is it possible for soul and body
to live in such a quarrel?“
he asked me in that garden, then
it began raining,
and I said: “That’s happening
today and everyday,“
and he said: “But why, if man is more
than angel because of having a body?“

The eye of love is a hurricane’s eye,
blind.
But lilies
and their light,
lying down on the air,
such brightness and beauty --
there was never anything wrong there,
the world’s but a mound of good intentions,
and people were spoiled by social institutions.
In the garden of delights,
deep in the crater,
the blind walk around
tapping their canes.
The third eye in the middle of the forehead
sees them:
itself dimensionless
like a geometrical point,
netherworldish like a computer.
It sees even itself.
And the rest of the body,
the star cluster of flesh
and cerebrospinal fluid,
overflowing with plans and desires
like a mailman’s bag.
The blind down below
have no interest in it.
They keep on tapping,
here, there, it has to be somewhere.
Quietly, ineffably,
the seam of the night’s cracking.

 

POMALU ODKLÁDÁM

Lapená v sobě a v tobě,
nepřesaditelná jako ibišek
pomalu odkládám
všechna svoje já,
zvědavá, co se objeví vespod,
a ovšem snesu-li
pohled na to.

 

IF

Trapped in me, trapped in you,
like an hibiscus you can't replant,
slowly pulling off all my selves,
what will appear underneath?
And if I can bear the view.

 

TADY BYL BÁSNÍK
/Motolské krematorium, pohřeb Jiřího Rulfa/

Tohle krematorium
je naopak,
postavili ho šejdrem.
A ty ohně před ním,
co vybízejí k hloubavosti!
Smuteční hosté s výrazy dobytčat
stojí šejdrem a poslouchají
slova písně, anglicky –
proč nevystoupí dcera, ta s culíkem,
anebo rodinný přítel, a neřeknou:
Tady byl básník,
beránek boží.
Co napsal, napsal.
Co nenapsal, zůstane na vás.
A na to se najezte a napijte,
tady za rohem je grilovaný jehně
a pivo,
to obaluje nervy a vybuzuje
vzpomínky,
plujou po něm jak papírový
lodičky po potoce:

Jak jsme seděli tam na té zahrádce
Jak se rozváděl a málem to nepřežil

Co napsal, napsal.
Co nenapsal, zůstane skryto.
A na nás je zjistit, jak na to, jak
umírají básníci.  

Podstatou řeči
je nevyslovitelné.
Podstatou zjevného
je nezjevné.
To všechno zalito do budovacího
betonu gramatiky,
do pětiletky souvětí a povinného vzorce
tlachu –
ty básník boří
ve jménu
sebelásky a tebelásky a tebeticha:
tří teček
po kterých vykročí
na cestu do neznáma…  

 

A POET WAS HERE

This crematory is
cockeyed,
they’ve built it askew.
And those flames in front of it,
prodding to contemplation!
Mourning guests,
standing askew, listening
to the words of a song
in English –
why a daughter doesn’t step forth,
that girl with a pigtail,
or a family friend, to say:
Here, there was a poet,
a lamb of God.
What he wrote down, is done.
What he didn’t, remains for you.
So toast the moment,
close at hand,
there’s a grilled lamb,
and beer that covers up nerves,
provokes memories,
they sail on it like
paper ships on a creek:

As we were sitting in...

celý článek



Recenze

18.02.2015| Vojtěch Vaner

Michel Faber: Kvítek karmínový a bílý

Londýn roku 1874. Dámy chodí v korzetech a čepcích, po ulicích jezdí omnibusy i soukromé kočáry, vzkvétá průmysl i společenský život, prostituce i přetvářka. Na devíti stech stranách se v tomto prostředí odehraje příběh, který by se sotva mohl odehrát jindy, je ovšem vyprávěný dnešnímu čtenáři, velmi pečlivě a promyšleně.

celý článek


Aktuální

  • 24.02.2015 | redakce

    Adam Thirlwell: Ve svém posledním románu jsem zariskoval

    Spisovatel Adam Thirlwell byl nominován na cenu Granta pro nejlepší mladé britské romanopisce v roce 2003 – tedy ještě předtím, než jeho kniha vůbec vyšla. Narodil se v roce 1978, vyrůstal v severním Londýně a studoval angličtinu v Oxfordu. Po jeho prvním románu Politika (2003) následovaly prózy Únik (2009) a experimentální kniha plná vizuálních vychytávek Kapow!, nominovaná na Cenu Design Museum v roce 2013. Jeho třetí próza Lurid & Cute vyšla nedávno...

  • 07.02.2015 | redakce

    Zemřela alžírská spisovatelka Assia Djebar

    Assia Djebar, vlastním jménem Fatma Zohra Imalhayene, se narodila roku 1936 v alžírském přístavním městě Cherchellu. Ve svých dílech se věnovala složitému postavení muslimských žen a jejich snaze o sociální emancipaci. 

  • 04.02.2015 | redakce

    Kundera vydává po deseti letech román v angličtině

    Spisovatel Milan Kundera, o němž se v posledních letech hovoří v souvislosti s udělením Nobelovy ceny, vydá podle deníku The Guardian další román v anglickém překladu.

  • 27.01.2015 | redakce

    Mezinárodní den památky obětí holokaustu

    Mezinárodní den památky obětí holokaustu připadá na dnešní den. Lidé z celého světa si připomínají památku přibližně šesti milionů židovských obětí druhé světové války.

  • 22.01.2015 | redakce

    Banalita zla

    Deník New York Times přinesl zprávu, že zemřel významný americký spisovatel Robert Stone, jenž Prahu navštívil v roce 2000. Zveřejňujeme diskusi, v níž na mezinárodním Festivalu spisovatelů Praha autor zasedl se Susane Sontag a Williamem Styronem. Debata na téma Banalita zla se věnovala výkladu historických událostí obecně, autoři do ní však vložili především osobní zkušenosti a v případě Roberta Stonea události vietnamské války.

  • 15.01.2015 | Josef Brož

    Houellebecqovo Podmanění není terorismem

    Nevzpomínám si, kterému spisovateli – snad s výjimkou Salmana Rushdieho – by se v poslední době stalo, aby byl kvůli svému dílu vzatý pod policejní ochranu. Francouzskému spisovateli Micheli Houellebecqovi, jenž se ocitl kvůli svému poslednímu románu Soumission (Podmanění) na titulní straně posledního čísla týdeníku Charlie Hebdo, se to stalo. Už se také objevily zprávy, že jde o autora, jemuž není nic svaté.

  • 05.01.2015 | Marek Toman

    Za Robertem Kubánkem

    20. listopadu 2014 zemřel padesátiletý redaktor, nakladatel a básník Robert Kubánek.

  • 16.12.2014 | Josef Brož

    Rück: Blick 2014 & Lutz Seiler, laureát Německé knižní ceny

    Německou knižní cenu získal letos spisovatel Lutz Seiler. Goethe institut v Praze nabídl nejen čtení z jeho oceněné knihy Kruso, ale i přednášku o současném stavu a o trendech v německé literatuře.

  • 16.12.2014 | redakce

    Rok 2014 v literatuře

    Připravili jsme pro Vás krátké sumárum literárních událostí roku 2014.

  • 10.12.2014 | Judith Krulišová

    S Hanou Voisine Jechovou o bohemistice a životě ve Francii

    Profesorka, překladatelka a spisovatelka Hana Voisine Jechová se narodila roku 1927 v Humpolci. Na Karlově univerzitě vystudovala češtinu a francouzštinu. Doktorskou práci „Ženy spisovatelky v české a polské literatuře druhé poloviny XIX. století“ obhájila u profesora Karla Krejčího v roce 1951. Pracovala ve Státním pedagogickém nakladatelství v Praze a přednášela ve funkci odborné asistentky polskou literaturu na univerzitě Palackého v Olomouci. Na zásah komunistické strany byla obhajoba její habilitační práce „Básnický obraz v dílech Julia Słowackého“ znemožněna, obhájila ji tedy na univerzitě ve Varšavě v roce 1966. V roce 1968 byla pozvána na Sorbonnu, kde přednášela srovnávací literaturu. V roce 1976 byla zbavena československého občanství. Na intervenci francouzské vlády se mohla usadit ve Francii, kde roku 1982 na Sorbonně založila bohemistiku jako samostatný obor.

  • 05.12.2014 | Marek Toman

    Kus Putina je v každém z nás

    Světlana Aleksijevičová (1948), jedna z letošních kandidátek na Nobelovu cenu za literaturu, formou rozhovorů mapuje zkušenost obyvatel ruskojazyčného prostoru. Neideologicky, s univerzálním přesahem. Autorka knih Válka nemá ženskou tvář (česky 1986) nebo Modlitba za Černobyl (česky 2002) přijela do Prahy jako host Festivalu spisovatelů.

  • 02.12.2014 | redakce

    Vychází publikace Česká literární nakladatelství 1949–1989

    Publikace Česká literární nakladatelství 1949–1989, kterou připravil kolektiv autorů Ústavu pro českou literaturu AV ČR pod vedením Michala Přibáně, vychází v těchto dnech v nakladatelství Academia. Slovníkově uspořádané dílo přináší rozsáhlá a podrobně zpracovaná hesla padesáti českých nakladatelství, která se od konce čtyřicátých do konce osmdesátých let soustředila na beletristickou a literárněvědnou produkci, popřípadě vydávala knihy z příbuzných odborných a uměleckých oblastí.






Realitní kancelář, nemovitosti Praha o okolí. Realitní servis, prodej bytů a rodinných domů, pronájem rezidenčních prostor a kanceláří v Praze.   reklama