Hlavní


Básně

12.09.2023 | redakce

Břetislav Uhlář - poetické opusy

Břetislav Uhlář

  

Narodil se v Ostravě,  na pražské DAMU ukončil  studium teorie dramatických žánrů a umělecké kritiky. Vedl kulturní rubriku Moravskoslezského deníku. Pro Českou televizi napsal řadu scénářů, z nichž dokumentární snímek o zvonaři Josefu Tkadlecovi  z Halenkova získal první cenu v novinářské soutěži Crystal. Ve stejné soutěži  obdržel  třetí cenu  za rozhovor s režisérem Vojtěchem Jasným. Debutoval sbírkou Něžnosti (2002) společně  s Janou Hochmannovou - Dejmkovou.  Následovala samostatná  básnická sbírka V bazénu polibků, Píseň nedočkavého a do třetice Laskání v hodině vlků (2005), které ilustroval fotografiemi ženských aktů Petr Pavliňák. S prozaikem Miroslavem Sehnalem vydali prozaicko-poetické opusy, které ilustrovali Adolf Born, Dana Hrudníková a JIří Neuwirt. Dvě  sbírky vyšly také v Polsku v překladu bohemisty Jana Stachowskeho a  polského básníka  Krzysztofa Lisowskeho a byly skvěle přijaty. Polská recenzentka Izabela  Mikrut napsala…  autor  má dar fabulace, úžasné hravosti a lyriky, kterou kombinuje s realitou všedního dne...". Knížka Hodinu pod drnem vyšla v Egyptě.

 

Pábitel not
(Zdeňku Dejmkovi)

Maloval smyčcem
na struny
života

obrovská plátna
expresivní kompozice
tónů

často baladicky laděné
hry s láskou
nekonečné meditace

Šarmantní kouzelník
pábitel not

Siluety dívčích postav
v létě

Úžas Vivaldiho
a bolestné Janáčkovo téma

v jediném
koncertu

Vítězství duše
Housle se poklonily
v pokoře Mistrům...

 


Smutnění

Jak rád bych
Mamince dnes
řekl
Po čase umyl
jsem nádobí
Coby malý kluk
chtěl jsem být
Mimem Fialkou
anebo chemikem
a získat Nobelovu cenu
Ale též velkým rejžou
Bergmanem na filmovém
place
V dospělosti však zjistil jsem
že je to nevděčná
práce
zvládat nesnesitelný
filmový štáb
není vůbec legrace

Stal jsem se pisálkem
Možná i trochu básníkem
Mám stálou fanynku
Krásnou paní
Je po dvou infarktech
ráno v autobuse
mi spiklenecky špitla
Ta vaše erotika
ve verších moc ladí
Já zčervenal
jako malý kluk
a to mi bude šedesát
Nikomu ani muk
V posledních týdnech
svou hodnou vílu
nevídám
Mám strach
Zůstanu sám?

 
Lež poslankyně

Za trochu krásy
nechci už být poslankyní

Za pevná prsa
i mzdu bych Ti dala
abys je hýčkal
a já nezůstala
sama
Za hezčí nohy
hladkou pleť
tmavší vlasy

Mohla bych k Tobě
kdykoliv si lehnout

Ale bojím...

celý článek


Recenze


Aktuální

  • 01.04.2023 | Josef Brož

    Kunderova Střední Evropa v nových kleštích

      Dlouhou dobu se zdálo, že Střední Evropa je mrtvá. Nyní to vypadá, že přichází znovu k sobě, křehká, znovuzrozená, pouze má po porodu jakýsi nový háv.   Ne, nemůže za to pouze Milan Kundera, který o ní kdysi psal. Tato Evropa, oblečená do sytých barev: modré a žluté, zdá se nyní ovládat ducha i mysl, i mnohé patricijské domy.   Evropa celá se po tomto porodu ocitla sama v nových kleštích.   

  • 23.01.2023 | redakce

    Šostakovičova hudba jako lék proti hukotu času

    Hukot času anglického spisovatele Julian Barnese je fiktivním životopisem skladatele Dimitrije Šostakoviče, který prožil prakticky celý život v sovětském Rusku. Režisérka Viktorie Vášová a dramaturg Matěj Samec se shodnou na tom, že Šostakovičův příběh může v dnešním světě rezonovat daleko víc než dřív. Téma hrdinství vs. zbabělost, jejich odstínů, stejně tak i svobody a jejího hledání ve světě, který je z podstaty nesvobodný, promlouvají v každé době. I když by se nabízelo vyzdvihnout v Barnesově knize historicko-politické dění, tvůrci inscenace se rozhodli zabývat Šostakovičovým vnitřním světem a jeho myšlenkami. Důležitou roli hraje v inscenaci výtvarná stránka, jejíž autorkou je Anna Gumboldt (uskupení PYL), a hudba, kterou pro inscenaci složil Jakub Rataj. Živě bude v inscenaci na violoncello hrát Štěpán Drtina, člen Orchestru Národního divadla.  Premiéra a zároveň první premiéra tohoto roku je naplánována na neděli 29. ledna v divadle Meet Factory.

  • 22.01.2023

    Cena o zlatý rukopis

    Golden Draft Awards je celosvětová soutěž kreativního psaní se sídlem v New Yorku. Přihlásit se do ní mohou scénáristé a autoři příběhů, kteří chtějí získat uznání za svou tvůrčí práci. Všichni účastníci obdrží ZDARMA ZPĚTNOU VAZBU ve formě hodnocení, které jim pomůže vidět slabé i silné stránky jejich děl a způsob posuzování.  Zúčastnit se můžete v kategoriích: krátký, celovečerní a televizní pilotní scénář, povídka a flash fikce. Přihlášky jsou přijímány každý měsíc k prvnímu dni v měsíci, hodnoceny do 25. dne, a výsledky budou oznámeny do 30. dne v měsíci! Bližší informace najdete na: www.GoldenDraftAwards.com  info@GoldenDraftAwards.com          

  • 22.12.2022 | Lubomír Machala

    Bajaja-Wlastenec český, vlastně moravský čili valašský

      V květnu tohoto roku jsem plánoval, podobně jako před deseti lety, poblahopřát na Literární.cz Antonínu Bajajovi k narozeninám, tentokrát osmdesátým. Nakonec jsem svůj záměr kvůli nějakým „naléhavostem“ (příznačně už zapomenutým) neuskutečnil, za což jsem se jubilantovi při telefonické gratulaci omluvil. Antonínova reakce byla, jak odpovídalo jeho naturelu, velkorysá a vstřícná, ale při našem rozhovoru bylo znát, že dlouhá a vážná nemoc mu ubírá na síle i optimismu. Vůbec mne však nenapadlo, že řádky věnované tomuto mimořádnému prozaikovi, publicistovi, ale i básníkovi stejně budu ještě v tomto roce psát a že podnět k tomu bude ultimativní a smuteční. 

  • 22.11.2022

    Bolest Cruji Šalevové

    V minulých dnech vyšel román úspěšné izraelské spisovatelky Cruji Šalevové s  názvem Bolest (2022) v překladu Lenky Bukovské. Autorka patří mezi nejpřekládanější izraelské literátky současné doby a je také držitelkou mnoha ocenění. V roce 2004 byla zraněna při bombovém útoku a svou zkušenost promítla právě do této knihy. Jedná se o knihu se silným a poutavým příběhem o dvou velkých láskách, které si vzájemně stojí v cestě a o boji mezi touhou oživit minulost a závazkem vůči živé přítomnosti. Cruja Šalevová si klade otázku, zda pravá podstata lásky spočívá v oddanosti nebo ve svobodě a zda a jak necháváme společnost a politiku, aby řídila náš soukromý život. Svým nezaměnitelným způsobem dokáže Šalevová tyto zásadní otázky přetavit v živou a strhující zápletku. Kniha je počinem Nakladatelství Práh. Cruja Šalevová se narodila v roce 1959 v kibucu Kinneret. Vyrůstala v literárním prostředí. Její otec Mordechaj Šalev patřil k významným osobnostem literární kritiky, a její bratranec také patřil k významným izraelským spisovatelům. Sama velkou část svého tvůrčího období prožila v nakladatelství Kešet.  

  • 18.11.2022

    Poetický večer s Ukrajinským žurnálem

    Café Fra v Praze zve na uvedení speciálního dvojčísla časopisu Ukrajinský žurnál v úterý 22. listopadu v 19:30 hod. Večer moderuje Vratislav Kadlec. Setkáte se s Marií Iljašenko, básnířkou s ukrajinskými kořeny, žijící v České republice, a Lenkou Víchovou, redaktorkou časopisu. „Poezie a válka že nejdou dohromady? Poezie je jedním z prostředků, které lidem v těžkých chvílích pomáhají neupadnout do beznaděje,“je stěžejní myšlenkou autorů připravovaného literárního večera. Nové číslo časopisu přináší nejsilnější hlasy z literární Ukrajiny, na příklad Jaryny Černohuz nebo Serhije Žadana. Do čísla je také zařazena kolektivní práce Slovník války, napsaná na popud Ostapa Slyvynského, odkazující k obdobnému slovníku polského nositele Nobelovy ceny Czeslawa Milosze, s úmyslem dát slovo lidem, kteří básně nikdy nepsali a vytvořit tak společný záznam válečných strastí.