Aktuální

• 22.11.2022

  Bolest Cruji Šalevové

  V minulých dnech vyšel román úspěšné izraelské spisovatelky Cruji Šalevové s  názvem Bolest (2022) v překladu Lenky Bukovské. Autorka patří mezi nejpřekládanější izraelské literátky současné doby a je také držitelkou mnoha ocenění. V roce 2004 byla zraněna při bombovém útoku a svou zkušenost promítla právě do této knihy. Jedná se o knihu se silným a poutavým příběhem o dvou velkých láskách, které si vzájemně stojí v cestě a o boji mezi touhou oživit minulost a závazkem vůči živé přítomnosti. Cruja Šalevová si klade otázku, zda pravá podstata lásky spočívá v oddanosti nebo ve svobodě a zda a jak necháváme společnost a politiku, aby řídila náš soukromý život. Svým nezaměnitelným způsobem dokáže Šalevová tyto zásadní otázky přetavit v živou a strhující zápletku. Kniha je počinem Nakladatelství Práh. Cruja Šalevová se narodila v roce 1959 v kibucu Kinneret. Vyrůstala v literárním prostředí. Její otec Mordechaj Šalev patřil k významným osobnostem literární kritiky, a její bratranec také patřil k významným izraelským spisovatelům. Sama velkou část svého tvůrčího období prožila v nakladatelství Kešet.  

• 18.11.2022

  Poetický večer s Ukrajinským žurnálem

  Café Fra v Praze zve na uvedení speciálního dvojčísla časopisu Ukrajinský žurnál v úterý 22. listopadu v 19:30 hod. Večer moderuje Vratislav Kadlec. Setkáte se s Marií Iljašenko, básnířkou s ukrajinskými kořeny, žijící v České republice, a Lenkou Víchovou, redaktorkou časopisu. „Poezie a válka že nejdou dohromady? Poezie je jedním z prostředků, které lidem v těžkých chvílích pomáhají neupadnout do beznaděje,“je stěžejní myšlenkou autorů připravovaného literárního večera. Nové číslo časopisu přináší nejsilnější hlasy z literární Ukrajiny, na příklad Jaryny Černohuz nebo Serhije Žadana. Do čísla je také zařazena kolektivní práce Slovník války, napsaná na popud Ostapa Slyvynského, odkazující k obdobnému slovníku polského nositele Nobelovy ceny Czeslawa Milosze, s úmyslem dát slovo lidem, kteří básně nikdy nepsali a vytvořit tak společný záznam válečných strastí.  

• 15.10.2022 | Kristýna Bularzová

  Annie Ernaux a volba ženy

  V minulých dnech získala Nobelovu cenu za literaturu 2022 významná francouzská spisovatelka Annie Ernaux. Stala se tak první ženou francouzské literatury, které se dostalo této hodnosti. Ve svých knihách, obsahujících často autobiografické prvky, se zabývá životní zkušeností nejen svou, ale také celé její generace. V širším měřítku pak poukazuje na problémy týkající se žen obecně. 

• 05.08.2022

  Robot Poeta apeluje v Japonsku

     V tokijské čtvrti Šibuja, jen pár minut od nejrušnější křižovatky světa, je od 29. července umístěn robot. Pokud se u něj kolemjdoucí zastaví a vhodí do něj minci, vypadne mu kapsle s českou básní přeloženou do japonštiny a několika semínky lípy srdčité. Jedná se o velmi sofistikovanou událost.  Robota do čtvrti Šibuja umístilo České centrum Tokio. Upozorňuje v japonském veřejném prostoru na české předsednictví v Evropské unii. Prostřednictvím poezie přibližuje japonské veřejnosti kulturní hodnoty obyvatel České republiky. Poezii vybral publicista a básník Ondřej Lipár. Robot Poeta bude k Japoncům promlouvat básněmi Alžběty Stančákové, Jonáše Zbořila, Kláry Krásenské, Lubomíra Tichého a dalších. 

• 19.05.2022 | redakce

  Večer s Janem Procházkou

  Spisovatelka Lenka Procházková na svém facebookovém profilu zve na vzpomínkový večer ve středu 25. května v 19 hod., věnovaný svému otci, spisovateli a scénáristovi Janu Procházkovi. Autorka píše: „Můj táta dnes patří k polozapomenutým autorům, i když některé jeho scénáře (například k filmu Ucho) jsou znovu aktuální. Konec války pozoroval jako šestnáctiletý ze střechy rodného domu v Ivančicích, což později zpracoval do scénáře Ať žije republika. Snímek získal velkou cenu na festivalu v Mar del Plata v Argentině.“ Za svůj krátký, ale intenzivní život napsal deset knih a třicet scénářů k filmům.  Jan Procházka se aktivně účastnil politického života a jako protagonista Pražského jara měl být obžalován z podvracení republiky. V důsledku mediálního lynče, píše dále Lenka Procházková, zemřel v roce 1971 na rakovinu v pouhých 42 letech. Až teprve v roce 1990 se uskutečnila premiéra trezorového filmu Ucho, který natočil režisér Karel Kachyňa v hlavních rolích s Jiřinou Bohdalovou a Radoslavem Brzobohatým. Na filmovém festivalu v Cannes téhož roku získal ocenění Zlatá palma. Událost se koná v Praze v Americké ulici, Vinotéka 2 deci Vinohrady.