Poprvé publikujeme báseň L'Errance de l'oiseau od Gao Xinjian, kterou do češtiny přebásnil Miloslav Topinka. Nositel Nobelovy ceny za literaturu Gao Xinjian ji přednesl na svém jedinečném vystoupení přesně před dvanácti lety v Praze na Festivalu spisovatelů Praha. Slavný autor, původem z Číny, žije od roku 1987 v Paříži.
Bludný ptačí let
Když se staneš ptákem
A nejsi nic než pták
Jak se zvedne vítr
Vzlétáš
Zorničky očí zeširoka rozevřené
Díváš se do tmy na ten úžasný svět tam dole
Mimo bažiny běžných starostí
Vnímáš jen noční let, jen tak, bez cíle
Slyšíš svištění vzduchu i tlukot srdce
Tohle toulání všechny chmury odhání
Kroužíš kolem dokola nebo letíš přímo, jak se ti zlíbí
Nic tě nenutí vrátit se na stejné místo
Tak proč si připouštět nicotné výčitky
Už žádné soužení, příkazy, žádná zášť, až nadosmrti dobří
Pro jednou ses zbavil břemena minulosti
Tvá svoboda je v konečcích křídel
Prudce se propadáš, pak se zas necháváš unášet vírem
Náhlý let střemhlav přechází do letu těsně při zemi
A tato země, kdysi tak těžká
Se zvolna naklání zároveň s tebou
Někdy zvlněná jak pomačkaný ubrus
Někdy vztyčená jak neprostupná zeď
Mizí perspektiva, ta utkvělá posedlost, nikdy nedosažená
Tolik nečekaných zázraků, jeden za druhým
Mlha, možná že mrak
Pronikáš širokou spárou
A sbíráš úsvit i ranní červánky
Přelétáš přes pohyblivé hory
Nad zázračně se otáčejícím jezerem
Stejně tak krouží a těkají myšlenky v tvé hlavě
Mezi pouští a mořem, kde den se dotýká noci
Zatímco obrovské oko tě přivádí k neznámu
A ty jsi pták
Který se kdysi díval právě takhle
Noříš se vzápětí do hlubin rozjímání
Zjeveného metafyzikou vidění
Zbaveného zmatků a neklidu, jež vyhloubila slova
Je to natolik průzračné, že i vzdálenost mezi blízkým a odlehlým
se rozpouští v nekonečnu
Vše, co je rozostřené, co lze sotva postřehnout
Co bezustání toužíš alespoň zahlédnout
Co si nedokážeš ani představit
Je teď tak blízko, a náhle jsi tam
V oslepujícím...