Próza
Valentin Rasputin: Hodiny francouzštiny
Novela ruského spisovatele Valentina Grigorjeviče Rasputina (1937–2015) Hodiny francouzštiny pochází již ze sedmdesátých let. Tehdy vyšla mimo jiné jako součást sbírky Žij a nezapomínej a stala se předlohou stejnojmenného filmového zpracování.
.
Samotář: nejen ývonámor subér
V incipitu Velkého Gatsbyho, o němž je zmínka v univerzitním románu amerického prozaika Teddyho Waynea (*1979) Samotář (Loner, 2016), vybízí otec vypravěče ke zdrženlivosti v úsudku. V incipitu Samotáře oznamuje matka vypravěči: „Už jsme tady.“
Marcelo Luján: Podhoubí
Marcelo Luján knihou Podhoubí rozšiřuje hranice románu noir a roli všetečného detektiva střídají všudypřítomné, místy se vzájemně pozorující oči postav.
Biblické příběhy pro nevěřící děti
Spisovatel Martin Vopěnka vnesl na světlo světa knihu Biblické příběhy pro nevěřící děti, která je takovým milým a naučným průvodcem svatou knihou, ke které směřují stále slábnoucí kořeny naší civilizace. Tato didaktická pomůcka je vlastně souborem podobenství s odkazem na moderní svět.
Reportér – Seymour Hersh: Paměti velikána žurnalismu
Publikujeme reflexi nově vydané knihy Seymoura Hershe s názvem Reportér. Článek Rafia Zakaria vyšel v deníku The Guardian, do češtiny přeložil Luboš Snížek.
Proč medvěd na pláži nemá drápy?
Lucie Faulerová: Lapači prachu
„Zavřete už hubu,“ prohodí jistá postava směrem k Anně Kaplanové, protagonistce debutového románu Lucie Faulerové (*1989) Lapači prachu. Potíž je v tom, že hubu zavře Anna málokdy: coby vypravěčka dává neustále okázale najevo svůj životní ne-elán („A jdem se poblít z dalšího dne.“), každou chvíli...
Život tak krátký na lásku tak dlouhou: jedna z tváří postmoderny
Detektivní nádech. Reflexivní psaní. Schizofrenní postavy. Motiv zrcadla. Téma prostoru. Intertextualita. A můžeme pokračovat ve výčtu postmoderních prvků, které bychom nalezli v knize Život tak krátký na lásku tak dlouhou. Spisovatel Helder Macedo před čtenáře předkládá sofistikovaný literární...
Za Alpami: O jednom Němci, který šel s dobou
Klíčem k tomu, jak vyjádřit hodnotu života hlavního hrdiny, německého lékaře (napůl českého původu) Mathiase, je první a téměř poslední kapitola (6. z oddílu Krize), svorník, kterým je Dominika Kurelová.
.
Má pošťák právo hrát si na básníka?
Kanadský autor z Quebecu se ve svých padesáti osmi letech dostává k českému čtenáři. Nikoli však svojí prvotinou L’iguane, která do češtiny není přeložena, nýbrž svým druhým románem Podivuhodný život osamělého pošťáka (Le facteur émotif, 2004).
.
