Nominace na Německou knižní cenu ovládly knihy o trpkosti spolkové minulosti

JAN BRANDT: Gegen die Welt

Jan Brandt (nar. 1974) je mladý autor, který se do výběru dostal se svým debutovým románem Gegen die Welt. V Brandtově případě však nejde o žádný vyloženě nový literární objev, už dříve totiž autor publikoval řadu povídek kupříkladu v renomovaných novinách Frankfurter Allgemeine Zeitung nebo víkendové příloze Süddeutsche Zeitung.

Právě jeho téměř tisícistránkový román zavádí čtenáře na sever Německa, na historické území východního Fríska, jehož obyvatelé jsou pro svou údajnou hloupost mezi Němci dodnes terčem vtipů. Možná, že z této premisy vyšel i samotný autor, který region dobře zná. Sám se tam totiž, stejně jako hlavní hrdina románu, narodil. Daniel je mladík s bujnou fantazií, která ve vesnici na fríském konci světa strádá. Když se tedy v létě z nebe spustí sněhové vločky, v polích se objeví kruhy a na zdech domů hákové kříže, stává se z Daniela hlavní a prakticky jediný podezřelý. Mladý teenager je tak v Západním Německu během událostí roku 1989 donucen postavit se, jak napovídá název románu, proti „celému světu“.

Aktuálně: Autor svou knihu představí 23. září na autorském čtení v pražském Goethe-Institutu.

EUGEN RUGE: In Zeiten des abnehmenden Lichts

In Zeiten abnehmenden Lichts je taktéž zeširoka vyprávěný román odehrávající se na pozadí dějinných událostí v Německu v průběhu 20. století. Román pokrývá období od 50. let až po přelom tisíciletí a zasahuje do života tří rozdílných generací. Ta nejstarší, přesvědčený komunistický pár, se po válce vrací do NDR, aby pomohl vybudovat novou republiku. Jejich syn, jenž v mládí emigroval do Moskvy a později byl odvlečen do lágru na Sibiři, se taktéž vrací do Východního Německa, v jehož proměnu stále pevně věří. Jen vnukovi je země jeho rodičů a prarodičů příliš malá, a tak v den devadesátých narozenin svého děda zamíří na Západ.

Podobně jako Brandt také Eugen Ruge jistě do určité míry čerpá z vlastních životních zážitků. Narodil se v padesátých letech na Uralu, studoval v Berlíně a krátce před znovusjednocením odešel na Západ. Velmi podobný příběh po letech zdokumentoval ve svém masivním románu. Kritika ke knize byla přívětivá. Frankfurter Allgemeine Zeitung označil titul za vynikající a Die Zeit jej v nadsázce přirovnal k slavnému románu Budenbrookovi Thomase Manna, jen v historických kulisách NDR. Také díky zobrazení pohnutých německých dějin, které má tradičně v německy psané literatuře velmi silnou pozici, patří Rugeho generační příběh k horkým kandidátům na vítězství.

MICHAEL BUSELMEIER: Wunsiedel

Útlý autobiografický román Wunsiedel zkušeného autora Michaela Buselmeiera se sice dočkal užší nominace, podle mnohých je však v samotném finále téměř bez šancí na vítězství. Buselmeier mapuje příběh svého mladšího já, které pro účely fikce pojmenoval Moritz Schoppe. Po studiu herectví dostává mladý Moritz angažmá v divadle v hornofalckém Wunsiedelu, to však v 60. letech marně vyhlíží lepší časy. První divadelní zkušenost tak navždy získá příchuť hořkého neúspěchu.

Po více než čtyřiceti letech má už Schoppe značnou část svého života za sebou a vrací se do míst, kde před mnoha lety začínal. Ve vzpomínkách ožívá mužův tehdejší příběh a především sen o velkém angažmá, které zhatila nečekaná smrt divadelního správce. Při pohledu na jeviště, odkud mohl třeba dojít nehynoucí slávy, kdyby se nemusel smířit s nevýznamnou vedlejší rolí, však Schoppe svůj vztah k divadlu zásadně přehodnocuje.

ANGELIKA KLÜSSENDORF: Das Mädchen

Osud dívky z románu německé prozaičky Angeliky Klüssendorf není příběhem, jehož by čtenář chtěl být v životě svědkem. Přesto i takové příběhy život píše. Otec drobný kriminálník, alkoholik a k tomu násilník, který bije její matku. Ta si svůj vztek vylévá na dceři, jejímž terčem je zase mladší bratr. Projít životem v této rodině bez šrámů na duši i na těle je prakticky nemožné, a tak není divu, že se dívka záhy dostává do dětského domova. Zamýšlený výchovný přínos se však tváří v tvář svévoli hlavní vychovatelky vytrácí. „Je jednoduché rozlišit správné od nesprávného v písních a básničkách, jenže v běžném životě je to jinak,“ zachycuje dívčiny pocity v románu autorka.

„Vysněnou přeměna objevit se ‚nová, jako by se jí nikdy nic nestalo‘ své zranitelné, ale o to silnější hrdince autorka nedopřeje,“ píše se v recenzi deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung, „současně však příběh nemá nic společného s uslzenou poezií.“ Současně deník vyzdvihl, že v krátkém románu přiřknula Klüssendorf literatuře i určitou vnitřní moc, která může člověku dát sílu přečkat těžké životní situace. Pro mladou dívenku se totiž její osobní biblí stává Brehmův život zvířat, řada populárně naučných titulů z pera německého zoologa Alfreda Brehma.

SIBYLLE LEWITSCHAROFF: Blumenberg

Berlínská spisovatelka Sibylle Lewitscharoff v minulosti posbírala řadu prestižních ocenění včetně Ingeborg-Bachmann-Preis či Ceny lipského knižního veletrhu. S románem Blumenberg nyní aspiruje i na zisk možná té nejcennější ceny v německy mluvících oblastech světa.

Blumenberg je román s mystickým nádechem, jehož ústředním protagonistou je stejnojmenný německý filosof. V pracovně renomovaného akademika se jednoho dne objeví lev, tlapy pohodlně položené na koberci, tichý pohled upřený na filosofa. Ten však neztratí duchapřítomnost, a to ani ve chvíli, kdy si to lev dalšího dne napochoduje na jeho přednášku, aniž by si jej studenti všimli. Přesto i někteří z nich podlehnou lvímu okouzlení, mezi nimi zejména vášnivý profesorův obdivovatel Gerhard a něžná dívka jménem Isa, která se celým srdcem zamilovala do nepravého.

„Enormní jazykové umění, jemný humor a složitost metafor by mohly z románu učinit jednu z hvězd podzimu,“ píše Süddeutsche Zeitung. Nepříliš reálně však vidí šanci na vítězství oceňované autorky Der Spiegel. Podobné tituly, které si zamilují zejména němečtí jazykovědci, se podle věhlasného týdeníku objevují v nominaci každý rok, doposud však nikdy žádný neuspěl.

MARLENE STREERUWITZ: Die Schmerzmacherin

Šestým jménem letošního finále je jméno Rakušanky Marlene Streeruwitz. Zkušená a taktéž řadou cen ověnčená spisovatelka přivádí na knižní scénu Amy, psychoanalytičku, kterou semele soukolí soudobé společnosti. Amy pracuje pro soukromou bezpečnostní firmu. To, že jsou lidé někam odvlečeni, někde mučeni nebo dokonce zmizí navždy, má na talíři prakticky denně. Když se konečně odhodlá odejít, dostane se Amy do spárů brutální a neprůhledné organizace. Rázem neví, čemu může ještě věřit. A co víc. Není si už vůbec jistá, kým ona sama vlastně je.

„Když si člověk uvědomí, že její nejnovější románová hrdinka Amy většinu času sedí, leží v posteli, jí nebo stojí v nemocnici, a přesto vnímá při čtení neustálé nebezpečí, nepřetržitě je obklopen tajemstvími a nepříjemně se třese, pak lze s klidem prohlásit, že Die Schmerzmacherin není jen dalším titulem v širší nominaci na Německou knižní cenu, nýbrž patří k jejím favoritům.“ – rakouský deník Kurier.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Do závěrečného výběru finalistů se ostře pustil magazín Der Spiegel, který shortlist označil za pečlivě vyvážený, téměř vykalkulovaný seznam. Zastoupeny jsou ve stejném poměru obě pohlaví, autoři všech generací i odlišných původů a nepříliš překvapivě také jednotlivá významná německá nakladatelství. Současně Der Spiegel kritizoval přílišnou lásku porotců k minulosti a spolkové historii, která prakticky definuje téměř celou finálovou šestku. Výběrová kritéria podle časopisu připomínají playlist rádia, které hraje jen staré hity. S výjimkou knihy Marlene Streeruwitz je totiž většina románů zasazena do období 60., 70. nebo 80. let.

Der Spiegel při té příležitosti vyzdvihl kupříkladu velmi aktuální román Sickster od Thomase Melleho, v němž autor reflektuje moderní společnost. Sickster je o sexu, drogách, současné popkultuře a psychice dnešního člověka. Do užšího výběru se však podobně jako řada dalších titulů nedostal.

Vítěz bude oznámen 10. října, tedy v předvečer zahájení tradičního knižního veletrhu ve Frankfurtu, a přilepší si o 25 tisíc eur (zhruba 600 tisíc Kč). Zbývající finalisté obdrží po 2 500 eurech (60 tisíc Kč). Cena je udělována každoročně od roku 2005 Svazem německých knihkupců.

V loňském ročníku se do užšího výběru dostal také rozsáhlý román Georgs Sorgen um die Vergangenheit oder Im Reich des Heiligen Hodensack-Bimbams von Prag (Jiříkovy starosti o minulost aneb Pod záštitou svatého Bimbama se zvonícími varlaty z Prahy) Jana Faktora, českého autora žijícího již řadu let v Německu. Na vítězství však český zástupce nedosáhl. Radovala se z něj do té doby prakticky neznámá švýcarská autorka Melinda Nadj Abonji za román Tauben fliegen auf (Holubi vzlétají), který nyní vychází v českém překladu v nakladatelství Jota.