Ed Sanders: Nic 2020

Báseň Nic 2020 z pera Eda Sanderse je aktualizací slavné básně Nic Tuliho Kupferberga (1923 – 2010), který patří k veteránům americké kulturní revoluce 60 let.  Narodil se v roce 1923 v New Yorku do židovské rodiny mluvící jidiš. Otcův krámek rodinu sotva držel nad vodou, Kupferbergovo „politické a sociální uvědomění“, jak sám později uváděl, nastalo už v raném věku. Poté co s vyznamenáním absolvoval sociologii na Brooklyn College, se zapojil do bohémského kulturního života ve čtvrti Greenwich Village na dolním Manhattanu, odkud vzešli velikáni jako Bob Dylan nebo Allen Ginsberg. O Kupferbergově zoufalém pokusu o sebevraždu skokem z Manhattanského mostu (kdy byl záhy po dopadu zachráněn okolo projíždějící lodí, aby následně strávil měsíce v celotělové sádře) se píše v Ginsbergově Kvílení. Tuli Kupfberger byl významným a hojně publikovaným básníkem, zapsal se ovšem také do dějin rockové hudby. V roce 1964 založil spolu s Edem Sandersem satirickou folk-rockovou kapelu The Fugs (eufemismus jadrnějšího „Fucks“), která vystupovala na protestech proti válce ve Vietnamu po celých Spojených státech. K jedné z nejznámějších písní kapely patří právě song Nothing, který je parafrází lidové jidiš písně „Bulbes" – brambory (V pondělí brambory, v úterý brambory...).

   

          

   

Nic 2020

                  Tuli Kupferberg

        

Citát ze Shakespearova Macbetha:

    

„Zítra a zítra, zítra, pořád zítra

krok za krokem se ze dne na den sune

až do poslední slabiky všech příběhů

a naše včerejšky nám bláznům svítí

na cestu k smrti. Zhasni, knůtku, zhasni.

Prchavý stín je život, špatný herec,

co chvilku křičí na jevišti světa

a potom zmlkne navždy. Pustý žvást

idiota je to, jen hluk a vřava,

a neznamená nic.“

 

V pondělí nic

v úterý nic

středa, čtvrtek nic

v pátek pro změnu o trochu větší nic

v sobotu zas další nic

 

V neděli nic v pondělí nic

v úterý a středu nic

ve čtvrtek pro změnu o trochu větší nic

v pátek zase další nic

      

Montik garnisht,
Dienstik garnisht
Mitwoch und Donnershtik garnisht
Fritik far a novena garnisht kigele
Shabbes weiter garnisht

Lunes nada
Martes nada
Mierceles y jueves nada
Viernes por cambia un poco mas nada
Sabado otra vez nada

    

Leden nic únor nic

březen s dubnem nic

květen s červnem spousta větších nic

červenec nic

     

Devětadvacátej nic, dvaatřicátej nic

devětřicátej, pětačtyřicátej nic

1965 celá spousta nic

a 20-20 celá fůra nic

   

Roosevelt s úctou nic

Truman sakra nic

Eisenhower zblble nic

Johnson Nixon: kokoti na entou

a Trumpster velký lejno nic!

   

Karel Marx nic

Trockij nic

Wittgenstein a Russel nic

Jean-Paul Sartre starej mrtvej prd

je Heisenberg nebo není nic

   

Idiocie nic

sémiotika nic

Monet a Manet – monotónně

minimalismus je dopekelismus a

John Cage je (šeptem) tiše (bez zvuku) „nic“

   

Woodstock nic

internet nic

Times a Post jsou nic

Velikáni literatůry, velikáni nic

literát a šméterát samý nic

   

Nejvyšší soud teďka nic

na hranici zeď je nic

Trump je obzvlášť NIC!

Nic Nic Nic

Nic Nic Nic

a Nic je teďka víc než Nic

   

(divoký zvuk & úlet)

Nic Nic Nic

Nic Nic Nic

Nic Nic Nic

Nic Nic Nic

   

Nic Nic Nic

Spousta toho       Nic Nic Nic Nic

(pak ticho)

Ani špetka něčeho.

    ... 

Báseň Nic 2020 věnoval Ed Sanders Festivalu spisovatelů Praha. Publikujeme ji v české premiéře. Překladu se ujal Luboš Snížek. Citát ze Shakespearova Macbetha převzal z překladu Martina Hilského.

  ...   

Ed Sanders se narodil v roce 1939 v Kansas City. Po ukončení střední školy společně s přítelem dali všem své sbohem: „Jdeme do New Yorku a staneme se básníky.“ V New Yorku se držel na špici beatové hudební scény a zaujal důležitou roli v americkém literárním životě, vytvářel most mezi generací beatniků a hippies. V New Yorku také později vystudoval klasickou řečtinu. Za protest proti jadernému zbrojení se dostal do vězení, kde napsal svou stěžejní Báseň z vězení, na toaletní papír.

Slávy dosáhla nejen jeho kapela Fugs, ale také knihkupectví „Oko míru“, které se v 60. letech stalo mezinárodní mekkou bohémů a radikálů všeho druhu.

Svou energičností a ctižádostí bývá Sanders přirovnáván k Williamu Blakeovi, Waltu Whitmanovi a Allenu Ginsbergovi. V českém literárním prostředí je znám knihou Rodina-Mansonova parta a její osudy (The Family) v překladu Zdeny Gazdové. V 70. letech podporoval českou undergroundovou hudební skupinu Plastic People of the Universe, jíž věnoval báseň „Poselství pro Plastic People“.

Ed Sanders žije ve Woodstocku ve státě New York. 

   

Další texty Eda Sanderse můžete číst na stránkách Festivalu spisovatelů Praha.