Básně
Z básní Jarmily Hannah Čermákové
DCERA
A kvílet budu nad tou chvílí
kdy mi tě z hloubi vylovili:
napůl rybu
a napůl dítě
uvízlé v sítích dívčích přání
Přinášet na dně očí lásku
bez
pozemského milování
NÁROŽÍ
Už neumíme
podat vodu
Už neslyšíme plakat dítě
Už jenom nářek psů
nás bolí
víc
než psí lejna
Stále stejná nadílka hnoje
kolem školy
JAZYK
Znova
vykřiknout nad ostřím slova
až zpění krev
Znova
tnout břitvou k jádru vět
a neslyšet
tu řídkou plytkou kalnou
mateřštinu Kde ničemové
mluví o ničem
a zákonitě berou
nadarmo
jak jméno Boží tak i Desatero
IREÁLNO
Drasticky
vkročit do dramatu
a drásat drápem
draperii
Herec to umí
Ten to umí!
A draperie sotva ztlumí
hamletovský řev
jeho nitra…
Pak půjdeš domů všedním městem
Nuda tě zválcuje
jak těsto
Co bude zítra? V hrůze
tušíš že bude schůze
.
.
Jarmila Hannah Čermáková
Otevřít sbírku poezie Jarmily Hannah Čermákové (*1945) znamená setkat se s autorkou zralou a zkušenou, básnířkou, která již ve vodách poezie zakotvila dobrou desítkou vydaných knižních titulů. Zmiňme jich alespoň pár - Pouť za černou lunou (2000), Skazočky (2009), Rosa na ostří (2011), Dlaň pro Marinu (2014) a Toulky po rtech (2015).
Její smysl vnímání jazyka s důrazem na zvukomalbu, nadto s citlivostí pro jazykové hříčky, dokáže přidat originální pointu… Náhle překvapuje též reportážním přístupem. Žádná oblast není tabu, vše co je lidské, patří k životu. Jarmila s účastí pozoruje osudy lidí, ptá se, co se stalo s morálními hodnotami ve společnosti, v níž žijeme, a ukazuje, že daru slova umí užívat.
V zářijově počaté sbírce roku 2016 DRSNÉ TRESTI, z níž také přinášíme výběr básní, nás básnířka, dále však také žurnalistka, dramatička a loutkoherečka jako dříve zve opět do svého rozmanitého světa. Světa dramatu, biblických motivů, ghett, uklízejících Ukrajinek, ale i básnického mejdanu či všednodenních scén v metru či supermarketu. Dále reflektuje Ortena, rozjímá nad místy nejen naší země a prochází se s lyrickou nostalgií v ročních dobách.
Připravila Radana Šatánková
Příspěvků: 1