Básně
Joshua Jones: Dvě básně
oltářní obraz se svatými
(podle Toyen)
Celí od sazí, vodu přivolávali
jako
popel na své hlavy.
Díváme se, jak pozvedají oči:
už žádná království,
už nikdy, už žádná milost.
Jejich beztvará hlína (zhnětená v jednu podobu)
zcelená
proudem vody.
V misce údolí, stydká kost
očištěna od bláta–
i my můžeme být nouze zbaveni.
Když uvnitř staneme, svérázné figurky
v porcelánu
lemují okna antikvariátů.
a my, zabředlí, jsme čáry siluet,
beze vší naděje
na vzkříšení.
kavárna liberál
(k poctě Leoše Janáčka)
Kdybychom se mohli vlámat do toho vysokého třetího okna
kde slyšíme sílící Sinfoniettu,
(mrtvou tanečníci neprobudí?)
měli bychom najít mezi starými kalendáři:
disky staromódních, zaprášených stínidel,
časem netknuté úchyty, kování.
A co s tím? Hodiny sténají kupředu
ale nedá se nakonec ta píseň přehrát znovu?
Na dlážděných náměstích z cigaret se vine kouř,
hudba se tím vším prolíná
zatímco my posloucháme, ale neslyšíme, co je pod ní.
I když se snažíme, vorstellung nic moc
hrbíme se na židličkách, když dělníci
v pláštěnkách jiskří zemi a jejich stroj
se prořezává do země. [Nepřestávej!]
Jsou tu i další obrazy k odhalení.
Postavy se šourají přes náměstí a vcházejí
do krámu, kola projíždějí kolem –
na ulici staví autobus.
Vzduch tvoří vítr tvoří mapy toho, co chybí
a oblek jakési ženy počítá se sněžením.
To jsou ty věci, které známe a neznáme.
Na náměstí muži bezhlučně zvednou ruce
a vzhlížejí
k tomu vysokému třetímu oknu
dokud pikoly nezazní naposled.
překlad do češtiny: Luboš Snížek
Angličan Joshua Calladine-Jones je básník a literární kritik. V současné době žije v Praze a spolupracuje s Festivalem spisovatelů Praha. Svou tvorbu publikoval v časopisech The Stinging Fly, 3:AM, The Anarchist Library a The Hong Kong Review of Books. Má na svém uměleckém kontě dvě básnické sbírky.
Příspěvků: 0