Rubriky
Zemřel průkopník moderní hebrejské poezie Natan Zach
Jeden z největších světových básníků Natan Zach zemřel v pátek 6. listopadu v Ramat Gan nedaleko Tel Avivu. Bylo mu 89 let. Svými básněmi využívajícími hovorové řeči a volného verše přispěl k proměně hebrejské poezie.
Narodil se v roce 1930 v Berlíně do rodiny židovského otce a křesťanské matky jako Harry Seitelbach, později, poté, co rodina uprchla z hitlerovského Německa do Britského mandátu Palestiny, si zvolil židovské jméno Natan Zach. V Tel Avivu vystudoval literární komparatistiku a hebrejštinu, v doktorském studiu pokračoval na univerzitě v Essexu, kam se v roce 1969 přestěhoval a kde prožil bezmála deset let.
První sbírku básní publikoval v 50. letech a vzbudil poprask v izraelských literárních kruzích, když dílo nejslavnějšího izraelského básníka té doby Nathana Altermana označil za těžkopádné, vyumělkované a neosobní. Spolu s Jehudou Amichaiem stál u zrodu avantgardního, modernistického proudu hebrejské poezie. Vydal přes čtyřicet sbírek veršů, mimo jiné Různé básně, Namísto snu, Těžko pamatovat, Rozloučení je těžká věc, Statický prvek, Ještě jsem tady a Neboť člověk je stromem v poli. Ve svých básních se dotýkal křehké povahy lidských vztahů, těla a existence – s poťouchlým humorem, v rytmu každodenní mluvené řeči.
V roce 1995 obdržel izraelskou státní cenu, nejvyšší uznání za vynikající práci ve všech oborech, a jeho tvorba mu vynesla řadu dalších ocenění, např. Bialikovu cenu za mimořádný přínos hebrejské literatuře (1982) nebo Israel Prize za poezii (1995).
Báseň „Když Bůh řekl poprvé“ četl na Festivalu spisovatelů Praha v roce 2001.
Když Bůh řekl poprvé
Když Bůh řekl poprvé Budiž světlo,
mínil tím, že nebude temna pro Něho.
Nemyslel v tom okamžiku vůbec na nebe,
ale stromy už začaly sát vodu do sebe
a ptáci dostali vzduch a tělo.
Tehdy zavanul první vítr našemu Pánu do očí
a On jej uviděl z trůnu svého oblačného
a řekl si, že je to dobré. Nemyslel tehdy
na lidi, lidi, kterých má být mnoho.
Oni však sami už mysleli na sebe bez fíkových listů
a v srdci jim začaly vznikat záměry konání bolestného.
Když náš Pán poprvé pomyslel na noc,
nemyslel na spánek.
Tak, ano, tak budu šťastný, řekl si dobrý Bůh.
Ale jich už bylo mnoho.
Další Zachovy básně naleznete v archivu PWF.
Obsáhlý článek o životě a tvorbě Natana Zacha přinesl v těchto dnech také deník New York Times.
Příspěvků: 0
