Články
Drama české literatury mezi emigrací a realitou
Češi nemají moře, ačkoliv o něm všichni sníme. V jistém smyslu chápeme náš úděl jako život na ostrově, nacházejícím se uprostřed. Jsme obklopeni silnějšími sousedy a vydání napospas všem tragédiím, které stíhaly Střední Evropu nejen ve 20. století.
Srdceryvné dílo ohromujícího génia
Ze setkání s Davem Eggersem jsem trochu nervózní. Při cestě do San Francisca, kde žije a vede zavedené nakladatelství McSweeney´s, přemýšlím o jeho pověsti.
Muriel Blaive: Zpřístupnění archivů komunistické tajné policie
Revue pro literaturu a kulturu Souvislosti (4/2009) ve svém nejnovějším čísle přinášejí obsáhlý článek francouzské historičky Muriel Blaive. Se svolením redakce část stati publikujeme.
Spisovatel by měl zůstat svou identitou vždy rebelem
Spisovatelka Marie Ndiaye získala 2. listopadu nejprestižnější francouzskou literární cenu, zvanou Goncourtovu, kterou porota ocenila její knihu Tři silné ženy (Trois femmes puissantes).
Ota Filip: 77 obrazů z ruského domu
Není tomu dávno, co se strhl mediální poprask kolem jména spisovatele Oty Filipa, od roku 1974 emigranta v západním Německu, kde žil nejprve v Mnichově a za posledních let v podalpském turistickém středisku Murnau. Proslulý autor, plně integrovaný v německy psané literatuře,začínající v českém...
Jaká je současná ruská literatura?
Ruská literatura má dnes spíše zábavnou povahu, než aby se její autoři zajímali o kvalitu materiálu. Vezou se především na umělé reklamní vlně, tak jako se za sovětské vlády vznášeli na vlně stranické. Jejich hvězda zhasíná stejně tak rychle, jako vychází. Jistě se najdou i kvalitní knihy, ale...
100 nejlepších knih podle britského listu The Times
Literární kritici britského listu The Times vydali seznam stovky nejlepších knih uplynulých deseti let. Jasně zvítězila „Cesta“ od Cormacka McCarthyho, následovala „Persepolis“ Marjane Satrapiové a „Cesta za sny mého otce“ amerického prezidenta Baracka Obamy. Z výběru prestižního deníku zmiňujeme...
Karel Steigerwald: Po noblese
Nevím, jestli někdy předtím u nás nějaká noblesa byla. Kdysi se říkalo s hrdostí, Čech, to je plebejec, demokrat, nepovyšuje se a má zlaté ruce, protože pije nejlepší pivo na světě. Místo plebejec si poznamenejte hulvát, místo demokrata lokajskou duši, místo skromnosti nadutec, a dostanete tentýž...
