Hlavní
The Femina Prize 2021
Příběh tureckého novináře a spisovatele Ahmeta Altana je znám celému světu. Uvězněn v roce 2016, Ahmet Altan byl obviněn za zločiny, které spočívaly v „rozesílání podprahových zpráv“ zaměřených proti vládě prezidenta Recepa Tayypa Erdoğana.
Po nezdařeném pokusu o vojenský převrat v roce 2016 bylo propuštěno ze státních služeb v Turecku nejméně 169 tisíc vládních pracovníků (vojáků a dalších) pro jejich domnělé politické názory. Tisíce občanů, včetně více než sta novinářů a literátů, bylo stejně jako Altan a jeho bratr uvězněno. Hromadné zatýkání kritizovaly světové lidskoprávní organizace, Rada Evropy pro lidská práva i OSN. Na moment se zdálo, že tyto hlasy volající po osvobození Altana a dalších budou vyslyšeny – ústavní soud nařídil jejich propuštění. Nicméně se tak nestalo a soud nižší instance rozhodnutí uskutečnit odmítl. V únoru 2018 padl definitivní rozsudek, Altan dostal doživotní trest. V reakci na rozsudek napsali nositelé Nobelovy ceny otevřený dopis prezidentu Erdoganovi, v němž odmítají nespravedlivá obvinění, vykonstruované procesy a další kroky turecké vlády pošlapávající principy právního státu. Ahmet Altan a další stovky odsouzených nebyli propuštěni na svobodu z tureckých vězení. Až letos v dubnu přinesl britský list The Guardian zprávu o propuštění Ahmeta Altana po více než čtyřech letech.
I v kruté realitě tureckého vězení Ahmet Altan psal. Vznikla kniha Madame Hayat, kterou jako první vydalo francouzské nakladatelství Actes Sud. Román zaznamenal ihned po vydání úspěch. Jedná se o zamilovaný příběh mladého muže a starší ženy, která má silný vliv na to, jak její milenec nahlíží na svět. Světlo v temnotě města, kde sídlí hrůza, a kde může člověka zachránit jen jeho fantazie. Kromě čtenářského úspěchu zaznamenal román také úspěch ze strany literárních kritiků. Dílo získalo cenu The Femina Prize 2021 v kategorii zahraniční román. (Jen pro úplnost: domácí literární scénu reprezentovala v této soutěži Clara Dupont-Monod novelou S'adapter, vydalo francouzské nakladatelství Stock.) Francouzské literární ocenění The Femina Prize dnes již patří k prestižním cenám. Poprvé byla cena udělena v roce 1904 časopisem Femina a od té doby se každoročně těší velké přízni francouzské společnosti. Porotu tvoří pouze ženy, ale vítězem se může stát i muž. Tradičně je slavnost naplánována na první listopadovou středu kalendářního roku.
Ahmet Altan, který v letošním roce cenu obdržel, se narodil v roce 1950 v Ankaře a 20 let působil jako aktivní novinář. Připomeňme jeho činnost v tureckém deníku Taraf, kde byl šéfredaktorem do roku 2012. V roce 2008 publikoval článek v němž se zabýval genocidou Arménů a byl obviněn za očerňování Turecka. Toto soudní tvrzení bylo iniciováno tureckou politickou stranou, tzv. "Great Union Party."
Ahmet Altan napsal desítky románů a patří k věhlasným tureckým spisovatelům. Jeho první román se jmenoval Dört Mevsim Sonbahar (Podzim po celý rok, 1982, překlad titulu knihy Petr Kučera), se setkal s úspěchem. Druhým románem, Sudaki İz (Stopa ve vodě, 1985), rozvířil v Turecku velkou debatu a dostal se na první místo nejčtenějších knih. V zápětí však nařízením soudu byly všechny výtisky zkonfiskovány za „propagaci pornografie“ (1985). Od té doby vydal řadu románů, žádný z nich však nebyl přeložen do jazyka českého.
Stojí za připomenutí jeho televizní pořad Kırmızı Koltuk (Červené křeslo) s nelítostnou kritikou společenských poměrů v Erdoganově Turecku. Pořad byl pochopitelně zakázán a Altan odsouzen na rok a půl do vězení. Ani represe ho však neodradily a pokračoval svými sloupky a politickými komentáři v denících Milliyet (Národ) a Yeni Yüzyıl (Nové století).
Nejslavnější knihou je autorova biografie, která vyšla pod názvem I Will Never See the World Again: The Memoir of an Imprisoned Writer (Už nikdy nespatřím svět, 2019), která byla vyhlášena knihou roku. Tyto paměti také vznikly ve vězeňském prostředí, popisují krutou politickou realitu současného tureckého světa. Altanovy paměti si vysloužily také velmi příznivé reakce. Na webových stránkách deníku The Guardian Simon Callowv recenzi ze dne 13. března 2019 prohlásil: „V některých případech je až troufalé kvalitu knihy hodnotit. Je tomu i v případě Altanových pamětí Už nikdy nespatřím svět. Kniha totiž mluví sama za sebe tak jasně, s moudrostí a jistotou, že jediné, co může recenzent napsat je: přečtěte si ji."
Více o Ahmetovi Altanovi také na literární.cz a na The Guardian. O románech Ahmeta Altana píše také Petr Kučera na portále iLiteratura.cz .
Příspěvků: 0