Jako překladatel a editor se Král soustavně snažil o představení české poezie francouzskému publiku, například třemi antologiemi či básněmi Jaroslava Seiferta. Zasloužil se také o česká vydání některých zásadních textů francouzské avantgardy, mimo jiné rozsáhlého výboru z poezie André Bretona či prvního úplného překladu zakladatelského textu francouzského surrealismu Magnetická pole.
Původním jménem Chrzanovský, v roce 1950 přijal příjmení Král po svém otčímovi. Pocházel z lékařské rodiny, po maturitě na jedenáctileté střední škole (1959) studoval dramaturgii na FAMU (1960-1965). Poté pracoval do srpna 1968 jako redaktor v nakladatelství Orbis.
Mimo jiné působil jako lektor v prestižním nakladatelství Gallimard. V roce 1995 získal doktorát na Sorbonně. Hostoval na univerzitách v Paříži a Lyonu, rovněž na Masarykově univerzitě v Brně. Od roku 2006 žil znovu v Praze.
Ústředním tématem jeho tvorby jako básníka a esejisty byl vztah mezi skutečností a obrazností. Obsáhlé dílo Petra Krále zůstává a zůstane jako významná součást písemnictví.
Básně Petra Krále jsme publikovali na Literární.cz již v minulosti:
Ze sbírky Kolem Vejce (Pulchra, 2016)
Ze sbírky Šíření (Pulchra, 2019)
Více o Petru Královi a jeho tvorbě najdete na oficiálních stránkách PWF.
Autorovy básně ve vlastním přednesu je nyní možno poslechnout si na stránkách ČRo Vltavy.
...
(Zdroj ČTK a redakce Literární.cz)