Próza

11.05.2009| redakce

Petr Šabach: Škoda lásky /ukázka/

Požár kolchozu

Už když dirigent přišel a uklonil se, zjistil jsem, že se mnou není všechno v úplným pořádku, ale nebyl jsem schopnej to přesně definovat. Seděli jsme s Magdou v desátý řadě a pamatuju si, že se na mě obrátila a šeptem se zeptala, jestli mi nic není. Jen jsem zavrtěl hlavou, protože jsem nechtěl rušit lidi kolem sebe. No a když pak dirigent poklepal tou svou hůlkou o pultík před sebou a vystřelil rukama nad hlavu, uvědomil jsem si, že veškerej můj pověstnej klid je najednou v háji, v takovým divným, cizím, šerosvitným háji. Žena jako by to vycejtila, a tak mě zlehýnka pohladila po rukávu saka, který jsem si dneska musel navlíct na sebe, a já se na ni usmál a taky jsem ji pohladil po předloktí, protože jsem věděl, jak moc se na tenhle večer těšila. Já moc ne. Už jen kvůli tomu, kolik se tady sešlo místních papalášů.

 

Vstup do diskuse
Příspěvků: 0

Facebook