Obrana Salmana Rushdieho

14. února 1989 nařídil náboženský vůdce jednoho státu smrt občana státu jiného. O pět let později je Salman Rushdie pořád mužem bez stálé adresy. Román Satanské verše, který podnítil rozsudek smrti, je stále dostupný v knihkupectvích a knihovnách po celých Spojených státech a mnoha dalších zemích. Ale Rushdie se skrývá, přičemž téměř každý den píše, občas se objeví na veřejnosti – ale ve skutečnosti je v ohrožení, jako by byl označen žhnoucím X na hrudi a na zádech. Jeho román je kulturním eposem stejně jako kontroverze jím vyvolaná. Zahrnuje hněv britských imigrantů z Pákistánu, Indie a dalších zemí. Naléhavě se dotýká americké tradice svobody slova. Je spjat s bouřlivými protesty a pálením knih. Týká se mulláhů, prezidentů, demonstrantů, diplomatů – a zavražděného japonského překladatele Hitoshiho Igarashi. A je svázán s pokračujícím vlivem islámu na myšlení Západu.

Nyní se svět stal okolo tohoto muže menším. Je vzdálen od lidí, kteří živili jeho dílo a oddělený od samotné tkáně spontánního života, od vřavy hlasů a hluků, náhodných scén, které představují onen luxus, který spisovatelé brali za samozřejmý.

Tak už to není.

Ano, je naživu, ale princip svobody slova, ten demokratický výkřik, je mnohem méně slyšitelný, než byl před pěti lety – před tím, než rozsudek smrti utáhnul pouta mezi jazykem a náboženským dogmatem.

Rushdie se stal v pravém slova smyslu poslem mezi čtenáři a spisovateli. Připomíná nám všem, jak citlivá a cenná tato spolupráce je, jak hluboce je závislá na individuálním myšlení a svobodné volbě. Každá kniha nese břemeno urážky. Ale existuje zde důvěrná dohoda mezi oběma účastníky, spojené úsilí mysli a srdce, které bere v potaz ohleduplné rozdílnosti a které se těší z porozumění a usmíření.

Zde také žije Rushdieho duch, v úžině mezi spisovatelem, který pracuje v osamění a čtenářem, jehož vlastní životní prostor nebo lavička v parku nebo sedadlo v letadle je ‚ten malý pokoj literatury‘ – Rushdieho slovy – místo, které nebude zcela otevřené, dokud nebudou všichni označení spisovatelé opět svobodnými lidmi. Co můžeme dělat? Můžeme o něm přemýšlet. Zkusit si představit jeho život. Napsat ho v našich myslích, jako kdyby to byla ta nejnepravděpodobnější fikce.

A můžeme doufat, že naše vlády a ostatní vyvinou náležitý tlak k navrácení Salmana Rushdieho – a všechny další ohrožené spisovatele – do světa. Do světa jeho a našeho. Víc než kdy jindy je to jedno místo, kde stín naznačuje, kde člověk kdysi stál.

K tomuto prohlášení se hlásí Rushdie Defence Committee USA, koalice hlavních literárních a občanských skupin v USA, která bojuje za odvolání íránského výnosu požadujícího smrt Salmana Rushdieho a všech, kteří jsou spojeni s jeho románem Satanské Verše a za stáhnutí odměny vypsanou za Rushdieho hlavu.

Tomáš Kopečný
foto: Mira (on the wall)