Básně
Martin Reiner: Hubená stehna Twiggy /ukázka/
Výbor autorovy poezie z let 2006–2010 vydalo jako devátý svazek edice Rex brněnské nakladatelství Host. Třiasedmdesát textů rozdělených do čtyř oddílů doprovází fotografie Dušana Tománka.
Anthropos, 1968–2008
Rozkročený jako lovec
stával jsem proti mamutovi
a v samém srdci mého počínání
byla tma, vítr a zima;
jak vhodné klima
pro chlupatého bratra!
A on přesto chátral,
jak obleva šla krajem…
a máma řekla mi,
že slon je vycpaný;
uražen odkráčel jsem na pány
a tam počůral si boty.
Čas plynul mušlemi,
mírný a hluboký jak řeka,
kterou se lid
brodíval do Pisárek…
a mamut na mě zatím čekal,
v díře jménem Brno
provždy ulovený.
Dneska jsem zpátky
v doprovodu ženy,
která mé mámě
nosí na hrob kytky;
i moje dcera je tu s náma.
A i když hodně let
už je za horama,
zbylo tu jedno nesplněné přání:
aby náhle zafoukalo
z teskných bílých plání
a já, s dlouhými černými chlupy,
kráčel moudře někam v dál
se členy své tlupy.
(Ivanu Wernischovi)
Metamorfosy
Dotknout se čela
a vytrčit prsty,
rozpažit v záklonu…
Ježíšův Sokol věčnosti.
Odevzdat dětem
svou osobitost, sílu:
nic za to,
nic zpátky,
to je v řádu věcí.
Objevit v hlíně
podzimních hrobů
spleť kapilár:
Zde leží upíři
vlastních rodičů.
Seifert
Časný ryk pavlačí
básníka neruší: dětské pláče
možno stáčet
sofort do konviček slok.
Krevnatá růže i anděl,
vápencově bílý: prapory básní,
jak se nakupily
pod Mistrovým stolem.
Dům: noční metronom;
jeho zdmi čas dýchá.
Poetický flašinet
skončil – a je zticha…
Příspěvků: 0