Joseph Kanon je aktuálnější, než bychom si přáli

Američan Joseph Kanon (1946*), autor mnoha populárních thrillerů a románů, není v naších končinách příliš znám. Přitom v USA je připodobňován k takovým legendám jako jsou Graham Green či John le Carré. Jeden z jeho neslavnějších románů byl dokonce Hollywoodem převeden na filmové plátno. Režie filmu The Good German (česky Berlínské spiknutí) se ujal slavný Steven Soderbergh a v hlavních rolích se objevili George Clooney a Cate Blanchettová. 

Asi nejčastější otázka, kterou tento zkušený spisovatelský matador musí neustále zodpovídat, je - proč se ve svých knihách věnuje pouze období studené války.

V rozhovoru pro server the New York Public Library k tomu uvedl:

„Myslím, že poválečné uspořádání bylo stěžejním bodem minulého století. Byl to začátek světa, který jsme zdědili. Všichni jsme orientovaní na sebe a na to, že vše co se nám právě teď děje, je tak důležité a historické (a možná je to v určitém smyslu pravda), ale některá období jsou přesto zásadnější než jiná. Použití atomové bomby (s nímž se světu zjevila reálná možnost sebezničení), odhalení holocaustu (který se udál v té nové civilizované a „vyspělé“ Evropě), ta čirá míra destrukce války samotné (více než 60 milionů zabitých) – tohle vše společnost transformovalo.“ 

"Thriller popisuje situaci člověka, který váhá, jak se zachovat v situaci, kdy jsou na výběr jen dvě špatné možnosti."

Tatáž epocha, kterou Kanon volí, by mohla některé čtenáře odradit. Pokud se však pozorně podíváme na Kanonovy romány, zjistíme, že si sice vybírá stejné období, ale rozhodně jej nikdo nemůže podezírat z toho, že by stále psal jeden a týž román. Vždyť jeho paleta románových hrdinů a geografického zasazení je velice pestrá.

Po úspěšné kariéře žurnalistické a nakladatelské se Kanon konečně vrhnul na psaní a v roce 1997 debutoval veleúspěšným románem Los Alamos (Euromedia Group 2000), který popisoval příběh vědců vyvíjejících atomovou bombu za druhé světové války a autor za něj obdržel prestižní cenu Edgar Award. Příběh vědců z války jej přiměl ke studiu poválečné éry. V již zmiňovaném románu The Good German se věnuje období Berlína těsně po postupimské konferenci. V románu Alibi se zase vrhl do poválečných Benátek. Následovala kniha Stardust, která se věnovala situaci v poválečném Hollywoodu a připomínala zejména těžký osud evropských uměleckých imigrantů, kteří i přes svůj nesporný talent naráželi na předsudky a nemohli se prosadit.

Navazující špionážní thriller Istanbul – křižovatka cest (Fortuna Libri 2013) pojednává o měnící se  situaci v poválečném tureckém hlavním městě, kdy se dění rychle mění a dřívější spojenci jsou náhle nepřátelé, vše sledováno z pohledu amerického válečného novináře. František Cinger, který román recenzoval pro deník Právo, byl z knihy nadšen a ohodnotil ji 95 %. Cinger uvádí, že thriller popisuje situaci člověka, který váhá, jak se zachovat v situaci, kdy jsou na výběr jen dvě špatné možnosti.

"Všechny neduhy světové války nezmizely mávnutím kouzelného proutku, naopak, Berlín je město hříchů a dávných křivd, každý na každého něco ví, a tak spolu všichni koexistují v zájemné symbióze kolaborací a zrad."

V roce 2014 se autor vrací do Berlína špionážním thrillerem Leaving Berlin, který je zasazen do doby o několik let později než jeho předchozí kniha. Kanon se zde věnuje jednomu z nejvážnějších období studené války – tzv. Berlínské blokádě (1948–1949), kde Sověti odřízli sektory Západního Berlína od zbytku světa a západní spojenci tak museli přistoupit k leteckému zásobování více než 2 miliónů obyvatel, které trvalo téměř celý rok. Novinář a spisovatel Joshua Hammer v recenzi pro The New York Times na tomto thrilleru vyzdvihl zejména dvě věci.  Za prvé se mu líbil detailní popis a atmosféra tehdejšího prostředí, včetně popisů ruin slavných památek či dokonce výskyt slavného divadelníka Bertolta Brechta, který kvůli svému konfliktu s kapitalismem vědomě kolaboroval s tehdejším východoněmeckým komunistickým režimem. Za druhé kvitoval celkové vyznění knihy, které připomíná, že všechny neduhy světové války nezmizely mávnutím kouzelného proutku, naopak, Berlín je město hříchů a dávných křivd, každý na každého něco ví, a tak spolu všichni koexistují v zájemné symbióze kolaborací a zrad. Hammer na závěr své recenze uvádí, že Berlín je v Kanonově podání „město, které vyměnilo svoji vraždenou minulost za novou barbarskou přítomnost plnou kompromisů udělaných ve snaze přežít.“

Kanonův nejnovější román se jmenuje Defectors a pojednává o nelehkém životě západních přeběhlíků v době studené války, kteří po odhalení museli prchnout do Moskvy a začít tu nový život.

Z výše uvedeného je autorovo zaměření jasné: píše poutavé příběhy o lidech v klíčových historických událostech. Jak tyto události hrdinové vnímají? Uvědomují si jejich významnost?Jak se zachovají v mezních situacích, kdy musí volit mezi osobním prospěchem a morálkou? To vše se dozvíte v Kanonových románech, anebo si jej můžete přijít poslechnout v listopadu na Festivalu spisovatelů Praha. V dnešní bouřlivé době, kdy média často připomínají, že situace mezi Západem a Ruskem začíná znovu připomínat studenou válku, jsou Kanonovy romány aktuálnější, než bychom si přáli.