Hlavní
Devadesátka Vladimíra Párala
Když jsem si v roce 1976, tedy jako osmnáctiletý dychtivý čtenář, koupil na doporučení jedné známé Mladého muže & bílou velrybu od pro mne dosud neznámého spisovatele Vladimíra Párala, zažil jsem čtenářské zjevení, protože s tak dynamickým, kondenzovaným, inženýrsky přesným, a přitom poetickým a psychologicky výstižným psaním jsem se dříve nesetkal. Jen ještě upřesním, že šlo o druhé vydání Mladého muže... (první vyšlo v roce 1973) a dotyčná kniha byla „podpultovka“, bez dobré známosti s knihkupcem se nedala pořídit (třebaže vyšla v nákladu 44 000 výtisků). Po mnoha a mnoha letech a po mnoha a mnoha přečtených knihách (samozřejmě včetně těch Páralových dřívějších i pozdějších) mne proto vskutku potěšilo, když při jedné rozpravě s přítelem Václavem Vokolkem se tento mimořádný výtvarník a literát netající se svou skepsí vůči české literatuře zmínil, že v šedesátých letech, tedy čase jeho mládí, četl z českých spisovatelů snad jen Hrabala a Párala. Protože byli jiní, sví a nezaměnitelní.
Komentáře