Hlavní
Laureát Nobelovy ceny vyzývá mladé Nigerijce, aby šli k volbám a vyhnali „staré papriky“
Wole Soyinka odsuzuje útoky na vzdělávání dívek a nabádá mladé lidi, aby se v předvečer voleb 2019 politicky mobilizovali.
Laureát Nobelovy ceny Wole Soyinka vyzývá mladé, aby se mobilizovali před volbami, které mají v Nigérii proběhnout v únoru, v naději, že se vynoří nový vůdce, případně vůdkyně, a zemi „radikálně transformuje“.
„K tomu je zoufale zapotřebí angažovaný idealista, který dokáže kolem sebe sestavit team a těm starým paprikám prostě říct, ať jdou na odpočinek,“ řekl nigerijský básník a dramatik.
„Neromantizuji mladé, jenom říkám, že jsem unaven svou generací.“
Soyinka, bývalý politický vězeň, v projevu na summitu Iniciativy afrických žen (Women in Africa Initiative, WIA) v Marákkeši řekl, že špatný přístup ke vzdělání odsunul mnoho žen na okraj společnosti a varoval před hrozbou vývoje, jaký představují fundamentalistické skupiny typu Boko Haram.
V roce 2014 unesla tato skupina 276 dívek ze školy v Chiboku ve státě Borno na severovýchodě země. Případ vzbudil širokou mezinárodní pozornost. V únoru 2018 unesla stejná organizace 110 dívek ze školy v Dapchi ve státě Yobe.
„Jejich zločin, v uvozovkách, byl zcela prostý – snaha o vzdělání,“ řekl Soyinka na summitu. Soyinka přirovnal Boko Haram ke Ku Klux Klanu, který popsal jako jednu z posledních bašt otroctví v USA. „Čeho se ti pánové tak báli u svých otroků? Gramotnosti.“
Soyinka ve svém projevu také řekl: „Když se setkáme s těmito fundamentalistickými skupinami, které jako záminku používají tvrzení, že nechtějí děti zkažené cizími hodnotami a kulturami, zeptejte se jich, čím je chtějí nahradit: ničím. To ve skutečnosti znamená: ,Nechceme, abyste byly vzdělané.ʻ Právě v tom spočívá nebezpečí takových dívek v Africe.“
Soyinka, který byl v roce 1967 během vojenské vlády v Nigérii odsouzen na téměř dva roky do vězení a který se v roce 1986 stal prvním Afričanem, jenž získal Nobelovu cenu za literaturu, řekl, že Nigérie potřebuje „radikální transformaci.“
Mladí lidé v Nigérii – kde 60 % obyvatelstva tvoří lidé ve věku 18-35 let – vedou kampaň za větší politickou reprezentaci prostřednictvím kampaně Not Too Young to Run. Výsledkem bylo snížení věku kandidátů do Sněmovny reprezentantů z 30 na 25 let.
Soyinka uvažuje, že mladí lidé si neuvědomují moc, kterou mají, aby mohli ovlivnit nigerijskou politiku.
„Někdy jsem zoufalý,“ řekl, „stále jim opakuji, že pokud spojí své síly, mohou se zbavit té staré brigády. Říkám jim: ,Neseďte a nereptejte, mobilizujte.ʻ“
I ti nejprominentnější politici na světě, včetně Baracka Obamy a Emmanuela Macrona, byli před svým vzestupem k moci neznámí, řekl. „To se stává. [Vezměte si] Macrona ve Francii, kdo kdy o Macronovi slyšel předtím? Potenciální vůdci jsou všude kolem. Říkám [mladým lidem], že je čas mobilizovat, ale musejí to udělat neortodoxním způsobem.“
Místo utrácení obrovských peněz za prostor v televizi musí mladí lidé zahájit kampaň mezi obyvateli, tvrdí Soyinka: „Vzít kolo, klepat na dveře, chodit od osady k osadě, posedět s lidmi, jíst a pít s nimi v jejich příbytcích a k teoretickým ambicím přikládat skutečné lidské tváře.“
Ženy čelí zvláštním bariérám v politice i obchodu, řekl spisovatel, a dodal, že organizace jako WIA, která podporuje podnikatelky, hraje důležitou roli v boji za širší reprezentaci.
Z The Guardian přeložil Luboš Snížek.
Příspěvků: 0