Rubriky
George Saunders o tvůrčím psaní
Významný současný americký spisovatel George Saunders, rodák z Texasu, dnes žijící v Kalifornii, byl zpočátku znám díky svým povídkám. Od roku 1996 vydal čtyři sbírky povídek a dostalo se mu za ně několika ocenění. V roce 2017 se pak stal držitelem ceny The Booker Prize za jeho první experimentální román Lincoln in the Bardo (2017).
Kniha se zakládá na skutečné události: v únoru 1862 zemřel na tyfus jedenáctiletý Willie, syn amerického prezidenta Abrahama Lincolna, a podle různých dobových zpráv otec v noci po pohřbu navštívil synovu hrobku a setrval s mrtvým synem jistou dobu o samotě. Příběh popisuje jak se Abraham Lincoln s touto tragickou událostí vyrovnává. Saundersův experimentální román je strhující zkoumání smrti, zármutku a lásky, vyprávěné naprosto jedinečným, téměř básnickým způsobem. Román byl přeložen do češtiny L. a L. Trávníčkovými a vydán nakladatelstvím Beta-Dobrovský v roce 2018.
Nejnovější knihou George Saunderse je A Swim in a Pond in the Rain (Plavat v rybníku v dešti). Vyšla začátkem roku 2021 v nakladatelství Random House. Její obsah se skládá ze sedmi esejí (mezi nimiž se nachází proslulé povídky Antona Pavloviče Čechova nebo Nikolaje Vasilijeviče Gogola), které mají čtenářům pomoci pochopit literaturu a tvůrčí psaní. Je ale nutné poznamenat, že se nejedná jen o beletrii typu návodu "jak napsat knihu," ale autor do díla vložil i množství užitečných a naučných rad do života jako takového. Nicméně, primárně v ní Saunders opravdu navazuje na svou dvacetiletou praxi profesora vyučujícího kurz tvůrčího psaní na Syracuse University v New Yorku. Zde se specializoval právě na anglické překlady povídek ruských autorů.
V témže roce, v prosinci roku 2021, vytvořil Saunders online (georgesaunders.substack.com): kurz tvůrčího psaní s názvem Story Club with George Saunders, který má navazovat na koncept, na kterém byla kniha Plavat v rybníku v dešti (2021) postavena - tedy důkladná studie prózy, diskuze o tvůrčích procesech, či rozbor děl mnoha významných spisovatelů z celého světa. Jedná se také o místo, kde sám spisovatel se studenty sdílí své poznatky k tomu, co takové psaní obnáší, co tzv. "funguje" a co naopak ne. Chyby ukazuje na své vlastní rané tvorbě, na konceptech některých z povídek, které byly odmítnuty časopisem The New Yorker.
V čerstvém rozhovoru publikovaném v deníku The Guardian (8. ledna 2022) mluví Saunders právě o této knize a o vztahu spisovatele k výuce tvůrčího psaní, který mnozí autoři považují za velmi komplikovaný. Sám se rozhodl jít v tomto směru cestou svou, jelikož rozpoznal výhody, které spisovateli profese učitele může poskytnout. "Byl jsem ohromen jak zábavné to bylo. Když vejdu do třídy, něco se změní. Vnější vzhled je pořád stejný, ledabyle oblečený plešatící hippík, ale uvnitř se ze mě stává příjemnější a méně egoistický člověk." Dle jeho názoru se pak tahle mírná proměna k lepšímu projevila, v dobrém slova smyslu, i na jeho procesu a stylu psaní, jedná se tudíž o oboustranný benefit.
Jak Saunders tvrdí v úvodním článku na svých internetových stránkách, tedy na zmíněné platformě (georgesaunders.substack.com): "Když kniha vyšla, dostával jsem velké množství dopisů od čtenářů s kladnou, tak i zápornou odezvou. Zajímavé ale bylo, že čtenáři nepsali proto, aby mou tvorbu pochválili nebo kritizovali, spíše měli zájem dále diskutovat o autorech a dílech, které jsem do knihy zahrnul. Utvořili jsme tak komunitu lidí, kteří milují povídky a chápou je jako nedílnou součást svých životů." Tak tedy vznikl Story Club with George Saunders, jakožto rozšíření prostoru k debatě o povídkách a tvůrčím psaní, do které se může zapojit široká veřejnost.
Do tvůrčího programu Story Club with George Saunders se můžete se zapojit i vy. A určitě použijte jednu z rad, kterou vám spisovatel dává na svých stránkách: "Tímto ti dovoluji psát. Pusť se do toho. Přestaň blbnout a jdi přímo k věci."
redakčně zpracovala Kristýna Bularzová
Příspěvků: 0