Reportáž
Reportáž z konference Osobní růst 2019: Lucie Zelinková o tom, jak přečíst dvě stě knih za rok
O poslední lednové neděli se v beznadějně vyprodaném kinosále Lucerna uskutečnila pozoruhodná celodenní konference Osobní růst 2019. Patronace nad 5. ročníkem se ujaly GrowJOB Institute, GrowJOB events a nakladatelství Jan Melvil. Bylo jasné, že růst se bude ve velkém. O to se postupně na pódiu staralo osm speakerů (mluvků), mezi nimiž nechyběla knižní influencerka, recenzentka a jeden z nejvlivnějších lidí v knižním světě Lucie Zelinková (27), která měla vést přednášku na téma „Jak přečíst 200 knížek za rok?“.
Knižní influencerství (ovlivňování) je fenomén, jemuž se dostává stále větší pozornosti. Kromě nakladatelství, která jeho možný význam pochopila už dřív, si ho začínají všímat i překladatelé. Obec překladatelů o influencerství chystá diskusní přednášku. Píší se o něm studie.
Praxe knižního influencerství má několik podob. Tu nejklasičtější, oldschoolovou představují knižní blogy. K modernějším patří natáčení videí na YouTube, tzv. youtubering, jehož odrůdou je tzv. booktubering neboli natáčení videí o knihách. Konečně poslední varianta je nejvíce progresivní i nejvíce „sledovaná“ – Instagram. Zde uživatelé mohou sdílet své fotky (knih). „Faktomluvou“ řečeno: instagramový profil Lucie Zelinkové k dnešnímu dni hlásí 72 tisíc sledujících, což z ní činí jednu z nejvlivnějších osob v knižním světě. Obdobným mediálním dosahem se v současnosti nemůže pochlubit žádný český literární vědec či literární kritik (instagramový profil Evy Klíčové se nám k dnešnímu dni nepodařilo dohledat). O literatuře rozdává rozhovory (iDnes, Respekt, Radio Wave, DVTV), vystupuje na konferencích.
Jejímu vystoupení na konferenci o osobním růstu předcházelo šest přednášek. Vinou špatného time managementu (plánování času) jsem stihl pouze dvě. Nebude od věci je stručně představit: v jedné přednášce byla řeč o digidetoxu (především o omezení aktivity na sociálních sítích), v druhé o aktivitě na sociálních sítích a nutnosti mít strategii, jak zaujmout co nejvíce lidí („každý má svůj příběh“). Následovala coffee break (přestávka na kávu) a vystoupila Lucie Zelinková.
V úvodu své patnáctiminutové přednášky se s příznačnou sebeironií vyjádřila k nálepce „knižní influencerka“; schytala za ni prý spoustu hejtu a lynče. V kompozičně košatém projevu následovalo líčení vlastního životního příběhu – od lásky ke knihám k vysněné pracovní pozici. Jak Lucie během přednášky několikrát zdůraznila, lásku ke knihám je třeba pěstovat (grow). Ona sama pociťovala lásku ke knihám odmalička. V 90. letech hltala nikoliv příběhy o koních, nýbrž příběhy o sexu, jak vydělila hlavní dva žánrové proudy literárního pole v divokých devadesátkách. Dál už to šlo ráz na ráz. První fotka s knížkou od milované Radky Třeštíkové na Instagramu. Pracovní nabídka od internetového knihkupectví Martinus. Nynější pozice produktové manažerky.
Došlo i na kratičkou lekci z literární historie a kritiky: máme skvělé autory (Škvorecký, Kundera, Hrabal). Bohužel 40leté komunistické období prý udělalo své, nesmělo se vydávat a skoro nic nevycházelo. V současné době je naopak knižní trh přesycen, i tak ale máme být nač hrdí: máme skvělé „ženské autorky“, které jsou známé i v zahraničí (Mornštajnová, Tučková, Soukupová). Tón dobrých zpráv převládal i v dalších ohledech. Čteme hodně. To potvrdili i samotní účastníci konference zdviženýma rukama při dotazu, kdo přečetl v loňském roce více než čtyři knihy. Čtou dokonce i teenageři, a to je potěšující zpráva, mohou za to zejména atraktivní témata v literatuře pro dospívající mládež (young adult), v níž se řeší otázky spojené s LGBT, transgenderem nebo depresemi.
Kromě knih jsou podle Lucie Zelinkové „boží“ také audioknihy. Největší přínos knih (i audioknih) potom spatřuje v odbourávání stresu. Navíc mohou fungovat jako prevence proti Alzheimerově chorobě a jsou zkrátka „skvělou prokrastinací“. Svými příspěvky na Instagramu chce především inspirovat ke čtení. „Věřím, že čtení z nás dělá lepší lidi,“ prohlásila vlivná čtenářka a zároveň vyzvala všechny „intelektuály a rádoby intelektuály“, aby se přestali smát třeba čtenářům Patrika Hartla nebo Radky Třeštíkové; s takovým dělením čtenářů by se prý mělo přestat.
Na závěr přednášky přidala Lucie své tři knižní tipy. Všem doporučuje novelu o nymfomance V lidožroutově zahradě (2014, česky Argo 2018, přel. Sára Vybíralová) od „kontroverzní“ Leïly Slimani. Dále motivační projev o neúspěchu od J. K. Rowlingové, knižně vydaný pod názvem Předobrý život (2015, česky Albatros 2018, přel. Petr Eliáš). A do třetice švédský román Na ostří jazyka (2016, česky Plus 2018, přel. Lucie Podhorná) od Liny Wolffové.
Zdroj obrázku: Konec prokrastinace (Facebookové stránky)
Následoval divácký aplaus a plynule započala diskuse. Jako první byl vznesen všetečný dotaz, „jak teda zvládnete přečíst těch dvě stě knih za rok?“. Lucie odpověděla, že je třeba číst při každé příležitosti (dalo by se snad říci: „optimalizovat svoji reading efektivitu“) – na zastávce, v tramvaji, před spaním. Rozpoutala se i další živá diskuse, rozhodně nejživější ze všech čtyř přednášek, které jsem měl možnost vyslechnout (pro úplnost dodám, že v té následující a úplně poslední z celé konference byla řeč o „faktomluvě“: podle přednášejícího lektora kritického myšlení žijeme v krásném světě, zprávy o klimatických změnách označil za „pouhé predikce“). Během diskuse na sebe Lucie kupříkladu prozradila, že mnohdy čte až deset knih najednou; pokud ji kniha nebaví, ráda se autorovi pomstí sarkastickou recenzí; čtení podle ní zvyšuje naši empatii; její oblíbenou překladatelkou je Sára Vybíralová.
Konečně jako pomyslný bonbónek uveďme informaci, že Lucie Zelinková má také literární ambice. Zamýšlený text by měl být podle všeho rozhodně beletristický a měl by vycházet „z vlastního života a vztahů v něm“. Pokud bude Lucie Zelinková úspěšná v psaní beletrie jako v dosavadním působení v knižním světě, mají se – bez výjimek – všichni čtenáři na co těšit.
Příspěvků: 0