Hlavní
Třikrát Yasmina Khadra
Francie 2015, Paříží otřásají teroristické útoky a Khalil, třiadvacetiletý Belgičan, potomek marockých imigrantů, se chystá odpálit sebevražednou nálož na francouzském národním stadionu, jenž praská ve švech. Aktivuje rozbušku připraven zemřít ve „svaté válce“, ale nic, vůbec nic se nestane. Tak začíná román Khalil alžírského frankofonního spisovatele Yasminy Khadry, který před nedávnem vyšel v anglickém překladu a sklidil okamžité bouřlivé ohlasy. Khadra vypráví v první osobě – přivádí čtenáře přímo do znepokojivé mysli mladého teroristy unikajícího před zákonem.
Yasmina Khadra na Festivalu spisovatelů Praha 2013
Khadra (narozen 1955, vlasntím jménem Mohamed Moulessehoul) je bezpochyby jedním z velkých vypravěčů moderní doby. Ve svém díle čítajícím desítky knih zkoumá náboženské konflikty na blízkém východě, snaží se dobrat podstaty náboženského fanatismu a se znepokojivou přesností, až naturalisticky, popisuje existenciální, bytostně absurdní situaci člověka uprostřed války.
Sám Khadra byl profesionálním vojákem. Jako vysoký vojenský důstojník a později major sloužil v 90. letech v alžírské občanské válce, krvavém konfliktu alžírské vlády a radikálních skupin islamistů (konfliktu „ve světě málo reflektovaném a často dezinterpretovaném“, jak zmínil v rozhovoru pro Al Jazeeru v roce 2015). Už během své služby v armádě psal. Aby se vyhnul cenzuře, zvolil si podle jmen své manželky pseudonym Yasmina Khadra – „zelený jasmín“. V roce 2000 se uchýlil do exilu ve Francii.
Khalil není prvním členem islamistického hnutí, kterého si Khadra zvolil za postavu své knihy. Ve svém pravděpodobně nejslavnějším románu Kábulské vlaštovky (v češtině vydalo nakladatelství Alpress, 2006), odehrávajícím se v Afganistánu v období nadvlády Talibanu, splétá dohromady příběhy dvou párů – talibánského dozorce Atífa a jeho ženy Musarat a vzdělaných liberálních muslimů Zunajry a Muhsína. Kábul autor popisuje jako „svět který hnije“, v němž se „svědomí a povahy lidí nezadržitelně mění v poušť“. Do nejmenších detailů popisuje neutěšené ulice s žebráky zmrzačenými během sovětské okupace Afganistánu, bezprizorní děti kamenující psy a kruté Talibánce – svět bez naděje. Krutovláda ve výsledku trýzní oba páry. Khadra je vypravěčem nestranným, odmítá bipolární vidění světa a vciťuje se do postav na první pohled zavrženíhodných – aby pochopil, aby vnesl smysl do nesmyslných konfliktů.
„A přesto zde, mezi němými skalami a mlčenlivými hroby, na vysušené zemi, uprostřed vyprahlých srdcí, vykvetl jako leknín na stojatých vodách bažin náš příběh,“ začíná vyprávění Khadra. Sérii zvláštních událostí započne hození kamenem. Vzdělanec Mhuhsín podlehne davovému šílenství a, poprvé v životě, sebere kámen a hodí jím na ženu odsouzenou za prostopášnost. Tento projev nelidskosti rozklíží pevné láskyplné pouto mezi Muhsínem a Zunajrou. Mezitím se dozorce Atíf potuluje ulicemi Kábulu, frustrován práská bičem kolem sebe hlava nehlava. Jeho žena umírá a život přestal dávat smysl. Propast mezi mladými manželi Muhsínem a Zunajrou se prohlubuje, dochází k hádce a Muhsín nešťastnou náhodou přichází o život. Zunajra je odsouzena za vraždu a ocitá se v Atífově věznici.
V Atífově životě dochází ke klíčovému momentu – zahlédne krásnou Zunajru bez burky jeho život se promění, zrovna jako se změnil život Muhsínovi, když hodil kamenem. Musarat uvidí svého muže plakat, když mají Zunajru s pompou popravit na stadionu, svého muže, kterého považovala za bezcitného. Rozhoduje se vzít svůj osud do vlastních rukou a obětovat se. Vymění se se Zunajrou a je popravena místo ní. Atíf potom hledá Zunajru, ale marně, zmizela mu. Propadá šílenství a je zabit talibanskými dozorci.
Silný román o naději, o záblescích lidskosti v nelidském světě, zručně vyprávěné drama antických rozměrů, se stal celosvětovým bestsellerem. Autor jej také představil osobně na Festivalu spisovatelů Praha v roce 2013. V roce 2019 vznikla animovaná filmová adaptace románu z dílny režisérek Zabou Breitman a Eléy Gobé Mévellec (českou premiéru měly Kábulské vlaštovky na Anifilmu 2020). Khadrův do znepokojivého detailu vykreslený svět převádějí autorky do půvabné animace pastelových barev. Krása obrazu kontrastuje se surovostí příběhu, utěšuje diváka, ale také rozmývá Khadrovo precizní vyprávění. V knize, například, je to právě kámen hozený Muhsínem, který zasadí odsouzené ženě smrtící ránu, ve filmu se tento signifikantní detail ztrácí. Takových příkladů bychom našli mnoho.
Obraz z filmu Vlaštovky z Kábulu
V románu Khali, jenž před nedávnem vyšel v Americe, Khadra vykresluje portrét islámského radikála Khalila. Poté, co se na pařížském stadionu neúspěšně pokusí odpálit, odjíždí Khalil do rodné Belgie, aby se hlásil svým vůdcům a ujistil je, že on jako člen bratrstva radikálních muslimů neselhal. Zatímco Khalil prchá a stupňuje se jeho paranoia, strach z policie i z toho, že by ho bratrstvo mohlo obvinit ze zrady, Khadra paralelně vypráví o jeho minulosti. Pochází z rozpadlé rodiny, má napjaté vztahy s otcem, ze školy ho vyhodili a nedokáže si udržet práci. Nezapadá do belgické společnosti, odmala se setkává s rasismem. Potkává charismatického emíra, který využívá Khalilova pocitu vykořenění a beznaděje a prázdnotu v jeho životě zaplňuje ideologií džihádu. Místo aby se pokusil napravit vztahy s rodinou, připojuje se Khalil „bratrstvu“, které mu poskytne pohodlný náhradní domov a pocit vlastní důležitosti. „Mešita pro mě udělala víc, než že mi jen poskytla azyl, zrecyklovala mě jako se recyklují odpadky,“ říká Khalil svému kamarádovi z dětství Rajanovi. Ten se asimiloval, dokončil školu a vypracoval se. Islamismus odmítá. Právě konfrontace s odlišným pohledem Rajana přinutí Khalila kontemplovat nad svými činy.
Khadra je mistr protichůdných narativů a perspektiv, fundamentální rozpory ztělesňuje sám Khalil: není Maročanem, narodil se v Belgii, necítí se ovšem být ani Belgičanem. Dokáže milovat – svou sestru, svého kamaráda z bratrstva, svého emíra, k utrpení stovek nevěřících je ale zcela netečný. Právě Khalilova milovaná sestra se nakonec stává obětí teroristického útoku v Bruselu, což nadobro otřese jeho životem.
(Khalil – anglické vydání, publikovala Nan A. Talese)
Zatímco se anglofonní svět těší z vydání Khalila, v Paříži právě vyšel v nakladatelství Flammarion Khadrův nejnovější román Pour l’amour d’Elena (Pro lásku Eleny). Tentokrát však autor jako místo svých příběhů zvolil Latinskou Ameriku, konkrétně Mexiko. V románu sleduje postavu Diega, který se musí zaplést do bojů drogových kartelů, aby zachránil svou přítelkyni Elenu. Khadra vykresluje další svět bez slitování a naděje, ve kterém, „jako leknín v bažině“, vykvetl příběh lásky.
Khadra hovoří o novém románu
Příspěvků: 0