Rubriky
Gary Shteyngart v New York Times
Je třeba zmínit, že více než polovina stránky v The New York Times věnována spisovateli je předzvěstí jeho dlouhodobého úspěchu. Přesně toto se podařilo americkému autorovi ruského původu Garymu Shteyngartovi, kterému 1. listopadu 2021 vyšla v The New York Times pozitivní recenze jeho nově vydaného románu Our Country Friends.
V prvních dnech měsíce listopadu 2021 vydal Shteyngart v nakladatelství Random House svou pátou knihu Our Country Friends. Připomeňme si jeho další dílo, například Super Sad True Love Story. Jelikož je autor známý svou zálibou v satiře a dystopii a také proslulý smyslem pro katastrofické scénáře, není překvapením, že se v případě Our Country Friends jedná o román zasazený do kontextu koronavirové pandemie. Dílo oslovilo početné množství čtenářů a sklidilo nemalý úspěch. Kniha byla kritiky označena v mnoha ohledech za Shteyngartovu doposud nejlepší. Odezva takového rázu může být přikládána nejen spisovatelovu talentu, ale také výběru tématu - koronaviru. Shteyngart čtenářům poskytl příběh, se kterým se v současné době může ztotožnit lidstvo více než s čímkoliv jiným. Pozitivní recenze se objevila i v jedné z rubrik The New York Times, kde se píše: „Our Country Friends je jedním z prvních fiktivních děl potýkajících se s psychologickým, sociologickým a kulturním vlivem, který tato pandemie doposud měla, a tím také značí počátek Shteyngartova nového a více uvědomělého chápání.“
Částečně inspirován vlastní zkušeností, v karanténě na začátku roku 2020, kterou se svou manželkou a synem trávil na venkově na jihovýchodě státu New York, odložil Shteyngart právě rozpracovanou knihu a začal psát novou o skupině kamarádů a známých, kteří před covidem rovněž utekli do prostředí přírody a kde po dobu šesti měsíců zápolili s nástrahami, které takové soužití přináší. Dnes už víme, že se jedná o jeho nejnovější příspěvek k světové literatuře. Ve zmiňovaném článku publikovaném deníkem The New York Times promluvil o svém duševním zdraví, s nímž během karantény zápolil, což se také projevilo v jeho tvorbě. Jako malý chlapec podstoupil neúspěšnou obřízku, která mu způsobila zdravotní problémy přetrvávající až do dospělosti. Prášky předepsané doktorem vyvolaly halucinace a tuto zkušenost poté Shteyngart použil při psaní tragické události v závěru knihy. Shteyngart se dále nechal slyšet, že jeho osobně pandemie nezaskočila, právě naopak potvrdila dlouhodobou teorii, za kterou si stál, a to že naše společnost žije na pokraji pohromy. Shteyngart mimo jiné řekl: „Tato stálá situace, kdy se každému členu této společnosti dějí strašné věci a kdy člověk nemá kam utéct, se stává zcela normální. Proto musíme změnit styl, jakým píšeme.“
Jednou z mnoha zajímavostí spojenou s tímto nadaným literátem je, že mu není česká kultura vůbec cizí. V 90. letech byl sám její součástí, jakožto student Univerzity Karlovy v Praze, kde po dobu jednoho semestru prohluboval své znalosti. Tímto ale jeho česká zkušenost nekončí. V roce 2004 totiž poctil svou návštěvou také Festival spisovatelů Praha, kde četl ze své knihy Absurdistan.V rozhovoru „Mou vlastí jsou velkoměsta“ publikovaném v Právu v březnu roku 2004 Gary Shteyngart vzpomíná na svůj pobyt v Praze: „Získal jsem tady důležitou životní zkušenost. Přijel jsem a cítil jsem, jak se tady rozpadá starý svět. Ocitl jsem se ve velkém zmatku. Lidé se učili, jak žít jinak...“
Více o autorovi také zde
Příspěvků: 0