Próza
Muriel Barberyová: Pochoutka /ukázka/
Chuť
Ulice Grenelle, pokoj
Ke stolu jsem usedal jako vládce. Byli jsme králové, zářící jako slunce nad několikahodinovou hostinou, jež rozhodovala o slibné budoucnosti šéfkuchařů a vymezovala jim obzory, které se mohly nacházet tragicky blízko či zářit kdesi v dáli. Vstoupil jsem do sálu jako konzul, který přichází do arény proto, aby si mohl vychutnat potlesk, a poté jsem rozkázal, aby hostina začala. Kdo nikdy neokusil omamnou vůni moci, není schopen si představit ten náhlý příval adrenalinu, jenž ochromí tělo, spustí harmonii pohybů, setře veškerou únavu a všechny další okolnosti, jež se nepodřídily řádu vaší libosti. Dostaví se bezuzdná extáze moci, proti níž nelze bojovat, je možné se pouze radovat z vítězství a vychutnávat si nekonečné opojení, jež budí až obavy.
Komentáře