Politický román Orhana Pamuka v českém překladu

Orhan Pamuk:
Sníh

Argo
2009
Překlad: Petr Kučera
409 stran

Román Sníh tureckého spisovatele a nositele Nobelovy ceny vyšel v roce 2009 v překladu Petra Kučery, turkologa, jež získal v minulém roce za překlad Pamukova románu Jmenuji se červená dvě ceny Magnesie Litera - za překladovou knihu i za objev roku. Českým čtenářům je dílo tohoto význačného tureckého spisovatele známo od roku 2006, kdy vyšla v překladu Kláry Kolinské první próza Istanbul – Vzpomínky na město. Anglický překlad románu Sníh byl prestižním deníkem The New York Times zařazen mezi Deset nejlepších knih roku 2004.

Autorovi čerpajícímu z tradiční islámské literatury i používajícímu postmoderními postupy je ve vlasti často vytýkáno napodobování evropských stylů a odklon od realistického pojetí příběhu. Značnou kontroverzi a mediální zájem vyvolaly i Pamukovy výroky o genocidě Kurdů a Arménů, za něž byl pohnán dokonce k soudu a ze strany nacionalistů se stal terčem nenávisti.

Pamuk, narozený v Istanbulu, zobrazil v románu Sníh současné Turecko a jeho hrdina, básník Ka žijící v exilu, mu posloužil ke konfrontaci Západu a blízkého východu. Básník a politický exulant Ka přijíždí do provinčního městečka Kars na východě Turecka, aby napsal reportáž věnovanou tajemným sebevraždám muslimských dívek a volbám. Ka není ve městě přijat vřele, naopak je vnímán jako povrchní intelektuál ze Západu. Fatální setkání s láskou z mládí a sněhová bouře znemožňující dopravu jej zdrží ve městě déle, než předpokládal a dramatický sled událostí jej nebezpečně vtáhne do rozporů mezi islamisty a sekularisty, do diskusí o náboženství a státní moci. Politický převrat, který město zachvátí se pro Kaa stane osudným, zapleten do vyhrocených sporů se ocitá ve velkém nebezpečí. Jeho milostné drama ho však izoluje od okolního světa a všeobjímající sníh a cit k ženě se mu stane inspirací k napsání básnické sbírky, která zároveň poeticky zachycuje a vykládá jeho prožitky z Karsu.

Vševědoucí vypravěč doprovází básníka na jeho cestě zpět do vlasti z Německa. Vypravěčem, jak se dovídáme později je sám Pamuk, blízký přítel protagonisty románu, který krok po kroku rekonstruuje poslední roky Kaova života. Do textu vstupuje krátkými poznámkami, aby předjímal budoucnost a upozornil tak na dramatické momenty, které jsou před čtenářem nachystány. Retrospektivní vyprávění er formou je proloženo hlasem přítomného tvůrce děje. Pamuk v této knize nepředstavuje autora tahajícího za nitky osudů, příběh naopak působí silně autentickým dojmem, můžeme se pouze dohadovat, zda Ka je skutečná postava, v autorově podání ale působí naprostou věrohodně. Ka není jen politickým exulantem, žije i ve vnitřním exilu. Je tápajícím cizincem, protagonistou hledající smysl existence, který stejně jako mladý student z Pamukova Nového života nachází v lásce, avšak milostné city hrdinů nejsou spojené s extatickou radostí, naopak jsou citem trýznícím a mnohdy plně neopětovaným.

Pamuk je velkorysým vypravěčem, košaté věty, množství přirovnání a sugestivní popis podnítí naši představivost a vyvstanou před námi rozmanité obrazy. A i když je Sníh podle samotného autora románem politickým - nevznáší soudy a autor zůstává nestranným a kromě současné problematiky blízkého východu se zde setkáme i s bytostně lidským hledáním identity a snahou o naplnění života. V neposlední řadě si pozornost zaslouží i pečlivá práce překladatele, jehož poznámky a vysvětlivky v závěru knihy velmi usnadňují porozumění textu a pochopení novodobé historie Turecka.