D. B. John: Hvězda Severu

David B. John:
Hvězda Severu

Domino
2018
Překlad: Jiří Kobělka

Porušování všech článků Všeobecné deklarace lidských práv. A jistě by se našlo ještě něco, kdybychom o tom ovšem měli informace, jichž se ze Severní Koreji příliš nedostává. 

Hvězda Severu je román, nazvaný podle osobního vlaku Kim Čong-ila, který tímto opancéřovaným dopravním prostředkem vyrážel na cesty po domovině. Zda se Kimův vlak skutečně jmenoval Hvězda Severu, anebo jde jen o výmysl v tomto fiktivním příběhu, není snadné dohledat, vlak opatřený kulomety s luxusním interiérem ale skutečně existuje. Diktátor s ním jezdil, jelikož se bál cestování vzduchem a byl paranoidní.

Vlak ale hraje v knize minoritní roli, dostane se na něj až v 52. kapitole. Název tak spíše odkazuje na osobu vůdce Kim Čong-ila a jeho četná přízviska: Drahý vůdce, Génius géniů, Otec národa, Vůdce všech socialistických národů, Zářivé slunce myšlenky čučche, Přítel dětí či asná hvězda dvacátého prvního století. Děj rozehrávají tři postavy, které spolu na první pohled nemají nic společného: mladá Jenna Williamsová, rekrutka CIA, před dvanácti lety přišla o sestru-dvojče, kterou pravděpodobně unesli z pláže v Jižní Koreji severokorejští špioni. Ačkoliv zbytek její rodiny již dávno vzdal naděje, že je její sestra naživu, Jenna je přesvědčená, že Su-min někde je. A jak se ukáže, má pravdu. 

Paní Mun, stará rolnice ze Severní Koreje, opustila svou práci v textilním průmyslu a začala napůl nelegálně prodávat na tržišti v nedalekém městě, kde se různými taktikami snaží zajistit co nejlepší život pro sebe i ostatní trhovkyně navzdory agentům Bowibu, členům tajné policie. Když ale zatknou vedoucí trhovkyni a přítelkyni paní Mun, protože u ní najdou bible, kolosální problém je na světě.

A pak je tu podplukovník Čo Sang-cho, který udělá závratnou kariéru na ministerstvu zahraničí, a vzápětí strmě spadne, když úřady zjistí, že se provinil zločinem příbuzenství se zločincem – jeho dědeček byl popraven jako americký špión, což Čo nevěděl, jelikož byl adoptovaný a o svém původu nic netušil. 

Jak se později ukáže, osud všech tří postav je zapleten, ne pro každého z nich se ale rozuzlí v happyend, a ne každý z jejich příběhů se dočká uzavřeného konce. 

Dramatická linka se rozvíjí poměrně pomalu, o to lépe ale udržuje plíživý pocit napětí po celou dobu. Nejedná se o thriller, po jehož přečtení byste nemohli spát – pokud ovšem nebude Hvězda severu váš první zdroj informací o Severní Koreji –, D. B. John však umí skvěle udržovat ve čtenáři neodbytný pocit „teď se to zvrtne“ po celých 462 stran. Bezútěšnost a bizarní mentalita občanů Severní Koreje je všudypřítomná, obzvlášť pak vyniká v protějšku ke kapitolám odehrávajícím se v USA. 

D. B. John se snaží o co nejreálnější příběh, vystupují tedy zde i skuteční tehdejší politici a významné osobnosti, které byly ve funkcích mezi lety 2010 a 2011. Jen není nikdy zmíněno jejich jméno – například v malé, energické ženě s jasně modrýma očima a tričkem Wellesley College Athletics (scéna se odehrává v hotelovém pokoji), která pracuje jako ministryně zahraničí, poznáváme Hillary Clinton. Stejně tak v příběhu odpovídají dostupným informacím reálie Severní Koreje a styl každodenního života v této zemi. Autor v doslovu zmiňuje, že knihu inspirovala jeho návštěva Severní Koreje v roce 2012, a také knihy na tuto tematiku, jako Není co závidět (Nothing to Envy; 2009, česky 2014), The Real North Korea (2013), North of DMZ (2007) či Under the Same Sky (2015). Poctivá rešerše se vyplatila a objemná kniha tak dodává příběhu na uvěřitelnosti, zvlášť pokud jste již nějakou podobnou knihu, ať už přímé svědectví či vymyšlený příběh jako Syn správce sirotčince, četli. Není totiž příliš důvodů pochybovat, že k něčemu podobnému už v KLDR nedošlo. Nabízí se otázka, proč Syn správce sirotčince (2012, česky 2014) spisovatele Adama Johnsona získal Pulitzerovu cenu, zatímco Hvězda Severu (2018, do češtiny přeloženo v témže roce) se nedostala ani do nominace či nezískala nějaké obdobně prestižní ocenění. Oba příběhy, ač odlišné, jsou hluboce propracované, jazyk autorů je podobný, bez okázalostí a vytáček, děj je ale vrstevnatý. Navíc se zdá, že D. B. John si udělal lepší rešerše, navzdory tomu, že průběh kariéry v CIA Jenny Williamsové působil místy trochu vachrlatě. Nejspíš i v literatuře platí, že kdo dřív přijde, ten dřív mele. 

David B. John se narodil ve Walesu. Po studiu se věnoval právní praxi, brzy ale přesídlil do literárního světa a pracoval jako redaktor historických a vědeckých publikací pro děti a mládež. V roce 2009 se přestěhoval do Německa, kde napsal svou první knihu. Velmi hluboce na něj zapůsobila návštěva Severní Koreje v roce 2012, která ho inspirovala k napsání románu Hvězda Severu. V současné době pracuje na jeho pokračování. Autor žije v Londýně.