Poezie
Jan Zbořil: Skříň
Druhé letošní číslo časopisu pro současnou poezii Psí víno přineslo jako přílohu debutovou sbírku Jana Zbořila (1979), kterého můžete znát pod nickem Šedé ze serveru Totem.cz. Své básně publikoval také v almanachu Wagon, žije v Praze a živí se jako grafik.
Pokud čtete Psí víno tak, jak je pohromadě zabaleno, tedy nejdřív časopis a potom přiloženou sbírku, neubráníte se pocitu, že sbírka Skříň navazuje na článek Petra Komendy Poetika „odstupu“ v současné české poezii.
Zbořilovy verše jsou zbaveny básnického výrazu, upřednostněný je prožitek, autenticita, autor používá obyčejná slova, jeho jazyk je schválně banální, přímý. Snaží se ukazovat napětí lidského života na malých, rutinních činnostech: nakupování, vynášení popelnic, štípání dřeva, škrábání zamrzlého okna auta. Zbořil se na Komendou načrtnutém rozcestí vydává cestou poetiky Petra Hrušky.
„Obloha se tiskla tak/ že stačilo zvednout ruce“ (Potom). Pro sbírku je dotýkání se, a zároveň nedotknutí určující. Člověk je ve Zbořilových básních ten, který se snaží na něco rukama dosáhnout, prohrábnout smetiště mandarinek, vypnout pojistky a zastavit čas, sestavit ze starých špalků opět strom. Moment zklamání a smíření se slévá v jeden pocit.
Cenné jsou na sbírce momenty, přesahy, které nejsou jen pouhé zastavení (Ometání), šňořené portréty (Petřík, Venca), anebo primitivní pravdování (Po práci, Doma, Pohádková, Suma sumárum), ale postřehy jež báseň vyprostí z všednosti reálné situace a přesto zůstane všednější než předtím. „Taháš z hlíny/ zmrzlé žížaly/ zmrzly/ jdu zatopit/ a pro dřevo/ na úzké rakve,“ z básně Zlenice. Další básně Podpírání, Mandarinky, Pohádka, Na víkend, Botník, Knihovna, Skříň patří k tomu lepšímu z celé sbírky.
Báseň Skříň, která dala sbírce název, mluví jasně. Motiv vyklízení staré skříně po někom na něhož nechceme zapomenout, pálení vzpomínek a bezradnost, jakoby popisoval publikování těchto básní.
ukázka:
Mandarinky
Zezadu přichází k rampě zavřené prodejny
dříve se na mandarinky stály fronty
teď se jich tu válí několik beden
Prohrabuje rukama kvasící oranžové smetiště
a vybírá ty dobré
Za zády se mu ozve:
„vypadni! Táhni odkuds přišel“
Stojí tam ohromný plešatý muž
v army oděvu
– hlídač plesnivých mandarinek
Příspěvků: 0
