Básně
Z básní Štěpána Hobzy
Přinášíme vám několik básní Štěpána Hobzy. Vyjadřuje myšlenku až gellnerovsky: jeho poezie je zpěvná, verše krátké, miluje parodii a otevřenost sdělení a píše pravidelným veršem.
STAROVĚK
Sullo Themistokle Chamurapi
vždyť vy jste všichni žili
byli jste jen normální chlapi
močili jste jedli jste a pili
Kleite Leonide Hannibale
nežili jste přece v žádném starověku!
učitelky pohřbívají dokonale
barvu očí starých Řeků
Kleopatro Platóne a Numo
vzpomínám na vás každým dnem
Čas se neptá hraje s náma sumo
co kdo zmůže s tímhle špekounem?
TICHO
Nikdy jsem se nikoho nebál
a u hororů se velmi
upřímně směju
ale jednu noční můru mám
bojím se že jednoho dne
zavládne ticho
tak všeobjímající
tak semišové
že ho neumlčí
hudba přetékající
ze všech mp3ek
celého světa
bojím se že začnu zpívat
krásně jako Carreras
ale můj zpěv v tom tichu zabředne
jako křižáci u Sudoměře
a bude smeten
nesmírnými armádami mlčení
JANU HUSOVI
Kostnice, říjen 2016
„Mistře Jane nechoď už se nevrátíš“
- Císař mi dal slovo a svůj list
„Papír hoří slova jsou jen plyš!“
- Krista musíš bránit nejen číst!
Zpíval jsi píseň krásnou jako grál
když zástup vrahů vyšel z kostela
slyším ji mistře jako bys tu stál
tvá hranice dosud nedohořela
POMSTA
Jak já se těším na den účtování!
až budu slavit svoje Vánoce
nejtěžší trestný čin je slitování
pravdu měl Buddha ne Lao Tse
Štěpán Hobza (vlastním jménem Štěpán Weinzettl, nar. 1993) studuje na FF UK. Publikoval prózu, poezii a literární kritiky v časopisech Host, Tvar, A2, Weles, Psí víno, H_aluze a Listy. Píše zahraničně-politické komentáře pro Českou pozici. Překládá z italštiny.
Příspěvků: 1