Články
Láska v čase #MeToo dorazila i do literární Francie. V pasti skončil spisovatel Matzneff
Láska v čase #MeToo dorazila i do literární Francie. V pasti skončil spisovatel Matzneff. Jak chytit pedofila? Zdá se to být nakonec snadné. Stačí o něm něco napsat. Zavřít ho prostě do knihy. Přesně tak, jak to udělala Vanessa Springora, jedna z údajných obětí pedofilních her spisovatele Gabriela Matzneffa. A skandál je na světě!
FRANCOUZSKÁ LITERÁRNÍ ZIMA I.
Spisovatelka Springora, jinak také čerstvá ředitelka nakladatelství Julliard, to na přelomu roku opravdu rozjela. Začala tím nová sezóna, ve Francii známá jako nové „rentrée littéraire“, na rozdíl od podzimní sezóny, tentokrát sezóna zimní.
Je možné souhlasit se vším?
Je doslova všude: její dokumentární vyprávění s názvem Le Consentement (Souhlas), jež vydalo počátkem ledna nakladatelství Grasset, působí jako literární bomba. Je ale v zásadě mnohem více tím, jak se o něm mluví, než tím, čím ve skutečnosti opravdu literárně je: totiž poněkud repetitivním fejetonem na pokračování. Ale o to v zásadě jde.
Čtenáři se v knihkupectvích doslova o knihu rvou, na počátku této zimní sezóny postupuje triumfálně na žebříčku novinek. Nakladatelství Grasset původní náklad 20 000 výtisků navýšilo již týden po vydání na 65 000, píše konzervativní list Le Figaro. Internetový obchod Amazon svým čtenářům hlásil, že je schopen dodat knihu nejdříve za čtyři týdny. V polovině ledna se titul vyhoupl již na 4. místo podle Top 20 GfK pro týdeník Livres Hebdo, a to napříč všemi literárními žánry.
Aféra, v níž Springora obvinila Matzneffa ze sexuálního zneužití, odstartovala doslova mediální šílenství. Nynější ředitelka nakladatelství se s Matzneffem seznámila ve 13 letech díky své matce, jež pracovala v nakladatelské branži. Matzneffovi bylo tou dobou přes 50 let. Ačkoliv se to stalo před 30 lety, aféra dnes plní stránky tisku: píší o ní levicové i pravicové tiskoviny, nikdo ji nevynechal – stalo se doslova módou se k tématu, někdy za každou cenu, vyjadřovat.
Pařížský prokurátor Rémy Heitz dokonce oznámil, že zahájil předběžné vyšetřování za delikty spáchané na nezletilých. „Kromě toho, co popisuje Vanessa Springora, se jedná i to, aby byly identifikovány i další eventuální oběti, jež čelily přestupkům stejné povahy na našem území nebo v zahraničí,“ cituje prokurátora kanadský list La Presse.
Některým jsou vyčítany postoje, které zaujímali před lety, kdy se o tématu mluvilo poněkud jinak. Například Bernard Pivot, v jehož pořadu Apostrophes kdysi na počátku 90. let Matzneff vystoupil, byl nedávno kritizován za termín „minettes“ (koťátka), jež užil pro vyjádřením Matzneffova zájmu o mladé pubertální dívky.
Samotná aféra překonala už i hranice Francie. Příběh se dostal i na stránky zahraničních periodik včetně listu The New York Times. O Matzneffovi, esejistovi a pravoslavném libertariánovi, známém v Paříži (zejména na proslulém Saint-Germain-des-Prés) pouze užšímu okruhu zasvěcenců, se nyní v New Yorku píše jako o novém Jeffovi Epsteinovi. Mechanismus #MeeToo dorazil zkrátka i do literární Francie.
Média, lačná po skandálu, píší o kulturním šoku, skrývaném tabu, zabývají se historickými kontexty. Ale především píší o příběhu, jehož interpretace může být různá. I kulturní společnost se v názoru na ni rozdělila. Jsou ti, co Matzneffa odsuzují, ale i ti, kteří ho obhajují. V příběhu nechybí totiž zjednodušeně nic, co média přitahuje: predátor, kořist, ani morální ponaučení.
Týká se to zvláště sexuálních praktik, jež kdysi, ale i dnes postihuje zákon, a týká se zejména i samotného „souhlasu“. Toho souhlasu, jež dal název i knize Vanessy Springory. Onen souhlas je prubířským kamenem samotného vztahu. Pokud nezletilý v zásadě souhlasí, nemusí se v oblasti sexuálního vztahu jednat o žádné zneužití, natož o násilí. Podle některých psychologů ale není pubescent s to vědomě tento „souhlas“ vyslovit a je tak snadno manipulovatelný – ostatně Springora celému procesu, který se dotýká způsobu erotického svodu, věnuje podstatnou část své knihy. Nevyhýbá se nakonec ani detailnímu popisu sexuálních praktik, ani svému tehdejšímu stavu psychotické zamilovanosti. Pro dychtivé čtenáře oznamuje i způsob, jak přišla o panenskou blánu…
Na povrch se derou skandalisté, vládne všudypřítomný marketing!
Ačkoliv v oblasti literatury se zdáli být autoři, zahrávají si s ohněm pubertálního pokoušení, ve Francii jaksi nedotknutelní, aféra Matzneff nyní dokládá, že i zde se cosi rázně mění. Gabriel Matzneff, autor, těšící se dosud výjimečnému postavení, se zdá být vláčen bahnem, cestou necestou, za své koneckonců po léta veřejně přiznávané pedofilní sklony. Jim ostatně věnoval převážnoučást své tvorby.
Proč vlastně najednou tolik povyku? Nejde nakonec vlastně o více pastí, než pouze o tu, do které se chytil jeden spisovatel? Nevítězí i tentokrát všudypřítomné pokrytectví? Někteří z těch, kteří dříve Matzneffa vychvalovali, o něm dnes neztratí kloudného slova. Filozof Alain Finkiekraut připomněl v jedné televizní intervenci na CNews, že je rozdíl mezi pedofilií a sexuálním zneužitím.
Nakladatelství Grasset ale boduje. Podobně jako na počátku podzimního kola francouzských literárních novinek, známých jako „rentrée littéraire“, i v této, tentokrát zimní literární sérii, si může mnout ruce. Na podzim to byla aféra spisovatele Yanna Moix, který popisoval trýznění z dětství v románu Orléans, nyní tedy ve stejném nakladatelství vypukla aféra Matzneff. Konkurenční nakladatelství Gallimard, jež dosud vydávalo Matzneffovo dílo včetně tolik kritizovaných intimních deníků, oznámilo, že jeho knihy stahuje z prodeje.
Celé to šílenství odpovídá trendu, v němž ustupují z pozic autoři kontemplativní, na povrch se naopak derou skandalisté. Ti spisovatelé, kteří dokáží překročit dané společenské meze, při nichž svou roli hraje dnes všudypřítomný marketing. Mimochodem, je na vyšší úrovni prvotina Vanessy Springory, nebo dílo věkovitého Matzneffa? Soudím, že Matzneff z toho vyjde literárně lépe. Je to ale nakonec jen otázka názoru, nebo v tom bude hrát zase roli nějaké morální přesvědčení?
(Pokračování příště)
Příspěvků: 0