Próza

05.10.2010| redakce

Magdaléna Platzová: Recyklovaný muž /ukázka/

Vloni, touhle dobou

Několikrát za večer jsem zapomněl její jméno a musela mi je zopakovat. Ne proto, že mi byla lhostejná. Její jméno mi vypadávalo z hlavy, protože jsem příliš bedlivě sledoval, co říká, otázky, které mi chvílemi kladla tak rychle za sebou, jako by mne chtěla nachytat. Byla dychtivá, ale ne zbrklá, netrvala na svém, ale nepřetržitě se pohybovala vpřed, přeskakovala na další a další témata, která jí připadala důležitá.

V hospodě, kde jsme seděli, bylo šero a kouř a její paže byly neuvěřitelně bílé v šatech bez rukávů. Zdálo se, že pohlcují světlo a potom je propouštějí zpět hebkým filtrem běloby. V tvých francouzských románech se o takových pažích psávalo: alabastrové.


Vstup do diskuse
Příspěvků: 0

Tisk do PDF   Poslat článek emailem






Realitní kancelář, nemovitosti Praha o okolí. Realitní servis, prodej bytů a rodinných domů, pronájem rezidenčních prostor a kanceláří v Praze.   reklama