Joshua Mensch: Protože

Protože pokoj není pokoj,
   ale malá mýtina
v hloubi lesa na úbočí
   hory, která stojí
za naším srubem; protože tu
   jsem sám, troufl jsem si
dál do hor za Donovým 
   srubem, než kdy
dřív; protože nikdo
   v táboře neví, kde 
jsem, mohl bych tu zůstat 
   celou noc, možná i 
navždy, a nikdy už nevidět
   člověka; protože bloudím,
ale vím, že nejsem sám, 
   cítím na sobě oči
zvířat, cítím dokonce oči
   duchů starých Indiánů;
protože nejsem zvyklý
   na chlad a neprošel jsem
zkouškou noci beze stěn,
   beze střechy, bez 
deky, jen u ohně, který si 
   sám musím rozdělat, 
začínám mít pochyby, 
   zda dokážu přežít, a
to mě štve; protože si
   čtu tento příběh:
statečný hoch přečká tři dny
   a tři noci na vršku
hory, aby se stal mužem;
   má zjevení; poznává 
své duchovní zvíře,
   vznáší se nad svou 
vesnicí a vidí své sestry
   u řeky a matku při 
těžké práci, vidí dívku,
   s níž se ožení, a
dítě, co spolu budou mít,
   co bude jeho jablkem,
vidí celou budoucnost a jak
   je ta cesta krátká,
za ním i před ním,
   a slíbí si, že vše prožije,
ať se stane cokoli;
   protože je to příběh
pro děti, ale já v něm chci být;
   protože i tady v lese
je klid, a když zavřu 
   oči, slyším, jak stromy
šeptají, slyším, jak hmyz
   žvýká, kmeny skřípou     
a ptáčci bubnují, 
   když rejdí v podrostu;
protože čekám, až prsty
   pozdního slunce vznítí
lesní smetí, a vzplanou
   mechové koberce, spadlé 
větve a zetlelé pařezy, 
   až se kapradí zatřpytí 
jako roztřepené slunečníky 
   a ozáří i mě 
jemným plamenem; protože  
   přišla ta chvíle,
kdy se musím stát 
   někým jiným; protože čas
nepočká, a slunce taky ne;
   protože brzy se setmí,
bude těžké najít cestu
   zpět; protože les
houstne, nahání strach,
   právě když se nebe láme
do barev krásnějších, než
   jaké jsem kdy viděl;
protože nebe je kouzelné,
   nemůžu se dívat
jinam, nemůžu se přimět
   slézt z balvanu, z nějž
shlížím do údolí; protože
   tu chci zůstat, musím vidět 
to zjevení, musím vědět,
   jak vypadá mé duchovní
zvíře a co vše je přede mnou;
   protože na té skále sedím,
dokud se slunce nezřítí
   do vlastní špinavé duhy
a na kopce kolem padne tma;

.

Ukázku vybral a přeložil Jan Zikmund.

.

Joshua Mensch je kanadský básník, malíř a redaktor časopisu B O D Y. Studoval v USA a od roku 2003 žije v Česku, kde se usadil v Čerčanech u Benešova. Přeložená ukázka pochází z jeho knižního debutu BECAUSE, který zachycuje autorovo dětství poznamenané sexuálním zneužíváním. Knížka vyjde 15. května 2018 v americkém nakladatelství W. W. Norton.