Básně
Básně Tima Postovita
Ukázka z dosud nevydané poémy Magistrála
.
3.0
Naproti,
přes magistrálu,
stojí květinářství.
Ráno tu byla koupena kytka
jejíž květy už sklovatí
a rozbijí se o bílé nemocniční kachlice Apolináře
Nesla radost
. . . . . . . . . . ředěním pachu desinfekce
Nesl ji otec
. . . . . . . . . . s třepotem, městem, lehce
nesl ji matce
. . . . . . . . . . nesla dítě v plence
na krevní testy
kanila rudla
. . . . . . . . . . rudla.
Zrovna jako magistrála, před kterou stojíš, rudne světly oblých vozů.
Nakonec se semknou krevní destičky
ve zkumavce.
A ty brzdové se semknou
na řece Styx.
.
.
ג
Víra je v mém dni krátkou epizodou.
Jako terorismus v Entebbe.
Když bez tebe ve snech,
tak po probuzení oči dokořán
a děkovat Mu, že mi navrátil duši do těla,
když asi nechtěla,
když asi hledala tvou,
když asi nechtěla opustit vratkost lana kosmického ekvilibristy -
mléčnou dráhu,
zavěšenou mezi Alfou a Centaurou,
mezi dvěma sloupy vesmírné melancholie,
na kterých stojí tyhle verše,
kterými vzdávám hold
krátkým epizodám víry
v mých dnech.
Letos se ruští agenti v Londýně netěší dobrému zdraví.
Veškeré náboženství ve mně, si proto vzalo za příklad hvězdu Slunce a splasklo a nepohltilo nic, kromě mého rána, stejně jako za tisíce let Slunce oteče do takových rozměrů, že pohltí svou soustavu.
Letos hrají francouzské legie fotbal před kurdskými kasárnami.
Veškeré náboženství ve mně, si proto vzalo za příklad hvězdu Slunce a splasklo a nepohltilo nic, kromě mého rána, stejně jako za tisíce let Slunce oteče do takových rozměrů, že pohltí svou soustavu.
Letos jsem tě poznal a nenašel skály, ze kterých by bylo vidět dál, než kam vidíš ty.
Veškeré náboženství ve mně, si proto vzalo za příklad hvězdu Slunce a splasklo a nepohltilo nic, kromě mého rána, stejně jako za tisíce let Slunce oteče do takových rozměrů, že pohltí svou soustavu.
Ale do té doby budu věřící jen ráno, chvíli po probuzení a vyslechnutí sanitek, plujících po magistrále, pojízdných minaretů kultu smrti.
Budu věřící
a budu tvrdit,
že požehnán je král všehomíra,
jenž navrátil duši,
mému tělu.
.
.
.
.
TIM POSTOVIT
básník a pořadatel literárních večerů Újezdní básně. Studuje rusistiku na Pedagogické fakultě UK. Pracuje v galerii současného umění Katie Feygie Art.
Příspěvků: 0