Próza
Alek Popov: Zelný cyklus
Svěží povídkový soubor Zelný cyklus je pro české čtenáře první příležitostí poznat tvorbu plodného a oblíbeného bulharského prozaika Aleka Popova.
Od svého debutu z počátku devadesátých let vydal Popov několik sbírek povídek a novel a dva romány a stal se rovněž nejvíce překládaným porevolučním bulharským autorem. Zelný cyklus je kompilací ze dvou povídkových knih a jednoho nepublikovaného rukopisu, vše ve zdařilém překladu Ivany Srbkové.
Popovův styl svědčí o dobře zvládnutém řemesle povídky a krátkých forem. Pracuje s pevnou a celistvou strukturou textu, vypráví v jedné přehledné rovině, ať už ve své zřejmě oblíbené ich formě nebo zvenčí jako nezúčastněný pozorovatel. Obratně zachází s napětím, jeho pointy jsou překvapivé a zábavné. Své příběhy často staví na originálních zápletkách a zvratech, na čtenáře čeká řada nenadálých odhalení, dávkovaných pozvolna a s citem pro gradaci.
Co do tematiky, zabývá se Popov v Zelném cyklu reflexí postkomunistického traumatu ve společnosti, která naráz ztratila kus své historie a tradičních vzorců. Respektive odhaluje tento konflikt v osudech jednotlivců a na pozadí jimi prožívané reality. Své osobité charaktery nutí vyrovnávat se s překotným vývojem a nepředpokládanými novotami moderního světa, staví je do situací, na něž nejsou připraveni. Grotesknost situací tak často pramení z nepochopení, neohrabanosti postav a neumělého zacházení s problémy, v nichž se octli.
Na Popovově psaní je cenné, že ač se slovy a textem zachází poměrně střídmě a umírněně, nechává si na druhou stranu velkou svobodu, co se týče narativních postupů. Nijak nepřitahuje uzdu fantazii, proud jeho fabulace plyne hladce a přirozeně, navíc se v jeho textech odráží neobvyklá paleta žánrů – nevyjímaje prvky fantaskna, fantaskmagorie a řádné dávky groteskna. Jeho jazyk je chtělo by se říci obyčejný, avšak v pozitivním smyslu – tak, že nezastiňuje náboj vyprávění, naopak je čistý a výstižný. Své místo si v textu našly také literární odkazy, tato intelektuální a „filozofická“ stylizace je prostě součástí autorovy satirické zkratky.
Zelný cyklus je reprezentativním výběrem z Popovovy povídkové tvorby. Můžeme jej číst jako příběhy pro pobavení, přičemž každý z nich lze také vnímat jako svéráznou metaforu – ironické zrcadlo společnosti (nejen té bulharské) jenž je nucena vyrovnávat se s existenciálním rozměrem velké postsovětské transformace.
Příspěvků: 0
