Rozhovory
Joyce Carol Oatesová pro podzimní číslo Elle
Právě se vrátila z romantické eskapády v Delfách a přijímá nás s úsměvem na rtech ve svém pařížském hotelu. Joyce Carol Oatesová je v 71 letech zamilovaná. Skromná a čtverácká, nám dává nahlédnout do svého života, díla a hovoří i o posledním románu Black girl, white girl.
Elle: Nemáme moc příležitostí Vás vidět!
Joyce Carol Oatesová: Moc necestuji. Potřebuji psát a k tomu musím být doma, v klidu. Jak pořád říkám, největší nepřítel psaní je rozptýlení.
Jste autorkou více jak sto knih, přesto neustále pracujete?
Pokud mne srovnáváte s Jane Austenovou, je pravda, že píšu hodně. Ale vezměte si Dickense nebo Dostojevského. Já jsem neukojitelná, to vám povídám.
Který z vašich románů máte nejraději?
Blonde, The Falls, We Were The Mulvaneys mi jsou určitě drahocenné. Především ale román Them – kniha, která mě uvedla ve známost a získala mi široké publikum. Ale na to zapomínám. Mé knihy jsou jako sny. Velmi silné sny v daný okamžik, později si ale na ně ne vždy vzpomenu.
Mluvíte o snech anebo nočních můrách?
Pravdou je, že to, o čem píši, není vždy růžové. Podle mne však není umění bez utrpení a konfliktu. Což ale nebrání tomu, abychom byli v životě veselí.
Jak byste popsala Vaši poslední knihu Black girl, white girl?
Děj se odehrává v Americe sedmdesátých let. Je to příběh dvou mladých dívek, proti kterým se vše staví - jejich osobnosti, jejich společenské prostředí, ale i jejich barva kůže. Zkrátka americká tragédie.
Napsala jste tedy další kniha, ve které se objevuje motiv rasového napětí ve Spojených státech?
Vyrostla jsem v segregované společnosti. Ve světě, ve kterém nás barva kůže dělila už od dětství, jako kdybychom byli cizinci. Nekladli jsem si otázky, tak to prostě bylo. Během psaní této knihy je to právě nesnadnost přiblížení se k druhému, kterou jsem chtěla vyprávět. Když mluvíme o rasovém napětí ve Spojených státech, máme tendenci filtrovat do politické korektnosti. Já jsem se chtěla co nejvíc přiblížit pravdě. Často například zapomínáme, že v sedmdesátých letech konzervativní a náboženská "černá buržoazie" vůbec nepřijímala ony krásné diskuze bílé elity.
Je současná Amerika stále pronásledována svou historií?
Určitě. Barack Obama vyhrál volby, ale stejně tak dobře je mohl prohrát. Většina amerických států není liberální. Ve Spojených státech jsou stále velmi vlivné uskupení, které se snaží vzdorovat jakékoliv formě změny.
přeložil Tomáš Kopečný
Joyce Carol Oatesová, jedna z výrazných postav americké literatury, se narodila 16. června 1938 v New Yorku. Vedle básnických sbírek, dramat, esejů a reportáží vynikají především její romány a povídky. V českém překladu doposud vyšly mimo jiné knihy Americká balada (2001), Americké chutě (1993), Blondýnka (2001) či v letošním roce publikovaná Hrobařova dcera.
Příspěvků: 0