Rozhovory
Irvine Welsh pro kanadský časopis Maclean's
Slavný Irvine Welsh nelení. V březnu mu vyjde nový román Dead Men's Trousers a v češtině se k vydání připravuje jeho předchozí román z roku 2016 pod názvem Umělec na ostří nože. Oba romány vychází z fikčního světa Welshova neslavnějšího díla Trainspotting a čtenáři se tak znovu setkají se starými známými hrdiny.
Welsh mimo jiné reflektuje veskrze pozitivní přijetí filmového pokračování Trainspottingu a osvětluje, jak při psaní scénáře postupoval. Spisovatel tvrdí, že kdyby pokračoval v duchu prvního dílu, výsledek by byl vždy jen horší. A proto se rozhodl vydat zcela jinou, značně sentimentální cestou. Chtěl napsat příběh, který by reflektoval pocity publika, které na ikonickém prvním díle vyrůstalo (1996) a které zestárlo spolu s hrdiny příběhu. Pokusil se napsat smutnější, ale také mnohem hlubší příběh, a dle reakcí diváků i kritiků se jim to spolu s režisérem Dannym Boylem podařilo. Trainspotting 2 je opravdu drsný a smutný. Sledujete zestárlé herce, kteří se v podstatě nikam v životě ve srovnání s prvním dílem neposunuli. Stále neví, jak žít, stále jsou téměř bez peněz, ale věk už jim nedovoluje na budoucnost kašlat podle punkového hesla „No Future“. Asi nikoho nepřekvapí, že autor temných románů nevidí budoucnost nijak zářivě:
„Co nás čeká? Že nevytáhneme paty z domu. V budoucnosti nás čeká propojení s androidy. Když si uvědomíte, jací my Homo sapiens vlastně jsme, zdá se, že opravdu usilovně pracujeme na tom, abychom byli nahrazeni…“ „...Udělali jsme náš svět neobyvatelným, takže tu nakonec budou moci žít jen roboti a androidi.“
.
Redaktor Maclean's se autora nemohl nezeptat na současné tendence kritiky umění a jeho znázorňování citlivých témat. Někteří nakladatelé prý dokonce zaměstnávají redaktory, kteří jim označují potenciálně nevhodný obsah. Welsh však tento přístup pochopitelně odmítá a označuje jej za absolutní nesmysl. Tvrdí, že je nesmírně důležité nechat lidi svobodně se vyjádřit. Omezování a zasahování do kultury ji narušuje a ničí. Ve veřejném prostoru či občanském soužití se však Welsh nebrání debatám, co je akceptovatelné, a co naopak lidi uráží. Avšak trvá na tom, že umění by žádné otěže mít nemělo.
.
.
Jelikož Welshův spisovatelský úkryt je v Chicagu v USA, vyjádřil se i k Trumpovi a jeho sporům s liberálními médii:
„..Myslím, že média vzestup Trumpa zvládla, novináři jej pozorně sledovali a neopomenuli jediný případ: zde jste v konfliktu s principy demokracie, tady nejste transparentní, tohle není fér, takto by se americký občan neměl chovat, tady se blížíte fašismu a zde zase k autoritářství. Pečlivě jej hlídají, nastavili přípustné meze chování a hlasitě se ozvou pokaždé, když je Trump překročí.“
Welsh si dále myslí, že liberální média pracují v zájmu Ameriky, ale Trump zase paradoxně napomáhá důležitosti médií. V podstatě pomohl oživit reputaci The New York Times a CNN.
.
Spisovatel se vyjadřuje i k politickému směřování USA: „Myslím, že Amerika by se měla posunout směrem k sociálně demokratickému modelu evropského stylu a totéž platí o Británii. Musíme přijmout fakt, že kapitalismus se hroutí. Nemůžeme zajistit lidem důstojnou práci, nové technologie lidem zisky nezajistí, proto musí následovat přechod k jinému režimu. Jediný způsob, jak spravedlivě rozdělit zisky, je ve stylu radikální sociální demokracie, která není limitována neo-liberalismem, bohatými, hegemoní ani zájmy autoritářů.“
.
Slavný Skot také překvapil svým názorem na legalizaci drog. Mnozí by čekali, že jako liberál, který otevřeně psal o narkomanech, legalizaci podporuje. Welsh však tvrdí, že ve vysídlených oblastech post-industriálního Skotska je pokoutní prodej drog vlastně jediným dobrodružstvím v jinak celkově vyprázdněných životech lidí, kteří je tráví v továrně či kanceláři.
V krizi současné liberální demokracie vidí Welsh opět v redistribuci bohatství:
„Musíme se všichni v Americe, v Británii a v Evropě koncentrovat na ekonomické problémy pracující třídy, protože pokud to neuděláme, čekají nás všechny ty falešné rasistické, sexistické a mezikulturní války.“
.
Autor také přichází se svou teorií, proč měli lidé z okolí Trumpa jako viceprezident Mike Pence tak blízko k Vladimíru Putinovi:
„Konzervativci na demokracii rezignují, protože je neefektivní. Chtějí autokratický režim. Jestliže přesouváte bohatství populace na planetě do rukou tak malého množství lidí, začne to být neobhajitelné, protože lidé si postupně uvědomí, co se skutečně děje. Můžete jim věšet bulíky na nos skrze svá média jen po určitou dobu, ale nakonec je musíte dostat pod kontrolu.“
.
Welsh je známý svou pracovitostí a proto nepřekvapil, že se ve svém věku (59) rozhodně do brzkého důchodu nechystá.
„Nemohl bych odejít do důchodu, co bych dělal? Kdybych přestal psát knihy, scénáře pro film a televizi, seklo by to se mnou během pár týdnů. Nedokážu vypnout.“
Foto © archiv Festivalu spisovatelů Praha 2003
O Irvinu Welshovi čtěte více na pwf.cz.
.
Příspěvků: 0