Elie Wiesel a jeho Sonderbergův případ

Rodinná tajemství, holocaust a vina. To vše hraje v posledním románu Elieho Wiesela významnou roli. Jak píše list LA Times, připomíná kniha něco jako spletité snažení.

„Lepší je se zeptat, zda Sonderbergův případ opravdu přináší něco nového?“ ptá se autor článku Michael Harris.

Vypravěčem je Jedidija Wasserman - newyorský divadelní kritik, který dostane od svého výstředního editora za úkol napsat reportáž o soudu s člověkem, obviněným z vraždy. Má to vypadat jako by psal o divadle.

Obžalovaným je Němec Werner Sonderberg, který údajně zavraždil svého strýce Hanse Dunkelmana. V lázeňském městě Adirondack ho měl shodit ze skály. „Sonderberg se přiznává zároveň k vině i nevině, což rozčiluje soudce i Wassermana. Ten nemůže zapomenout, co mu pověděl jeho vlastní dědeček: když je lidský život v sázce, nejde o divadlo“.

Podle Harrise Wiesel nezvykle propojil soudní líčení s holocaustem. Kniha postupně odhalí, že Wasserman vyrůstal v rodině lidí, kteří holocaust přežili. „Citovali talmudické mudrce a mluvili sami jako mudrci. Lidé, kteří posbírali kousky prastaré židovské tradice. Žili v Americe, ale nepocházeli odsud. Nedávno zjistil, že je adoptovaný. Protože předtím než odešli do táborů, zanechali ho jeho pravé rodiče s rumunskou vesničankou, která ho po válce předala humanitární agentuře,“ popisují děj LA Times.

Wasserman nachází střípky informací o svém dětství ve snech a hypnóze. Dokonce jede na návštěvu do Rumunska. Jeho život vypadá neukotveně. Žena mu vyčítá, že opustil divadlo. Jeho synové ho mají za depresivního a zlostného chlapa…Sonderberga nakonec osvobodí díky výpovědi jednoho ze zdravotníků. Po letech vyhledá Wassermana, aby mu vysvětlil onu „vinu“ ve svém přiznání...

„Společně s Wassermanem doufáme, že nás Sonderbergův příběh osvítí. Nakonec ano, ale narychlo jakoby z druhé ruky, částečně prostřednictvím parafrází. Bohužel ten naškrobený styl a komplikované přetvoření klíčových scén jsou pro Sonderbergův případ typické. Což působí jako kontrast k Noci, která je jednoduchá, přímá, mučivá a nezapomenutelná,“ hodnotí nejnovější Wieseleovo dílo Michael Harris pro LA Times.

Autor: Michael Harris pro LA Times
úryvek z článku přeložil Tomáš Rákos

Elie Wiesel napsal za svůj život přes padesát knih. V patnácti letechho odvlekli do vyhlazovacího tábora, kde viděl svou matku a sestru odcházetdo plynové komory. Jeho otec v koncentráku vyhladověl k smrti. Mezijeho nejznámější knihy patří Noc (česky v roce 2007), Soudci (2001), Pátý syn (2002), nebo Šílená touha tančit (2007).